A také oni bojovali v konkurenci nejlepších plachtařů v Evropě statečně, z šesti českých zástupců si dokonce vedli nejlépe. Přitom do Británie se evropský závod dostal vůbec poprvé v historii.

„Jedním z důvodů je pravděpodobně i to, že na Britských ostrovech není pro tento sport to nejvhodnější klima. Dochází zde k velmi rychlým změnám počasí, základny oblačnosti jsou nízko, ovzduší je díky blízkosti moře vlhké a relativně chladné. Během celého třítýdenního pobytu byly teploty nad dvacet stupňů Celsia spíše výjimkou,“ popisuje Petr Krejčiřík.

Soutěž se létala ve třech technicky rozdílných třídách – patnáctimetrové, osmnáctimetrové a volné. První dvě třídy jsou omezeny uvedeným rozpětím křídel a maximální povolenou hmotností 525, respektive 600 kilogramů. Třída volná už má pouze hmotnostní omezení (850 kg). Právě ve volné třídě hájil české barvy Petr Krejčiřík s kluzákem JS-1C s rozpětím křídel 21 metrů. Radek Krejčiřík soutěžil v kategorii patnáctimetrové s kluzákem Ventus 2ax.

Celý šampionát probíhal od 13. do 25. srpna. Během deseti letových dnů museli piloti absolvovat tratě o délkách 100 až 625 km, které se snažili oblétnou v co nejkratším čase. Nikdo z českých pilotů nakonec na stupně vítězů nevystoupal, hlavně hraničtí borci však přes obtížné podmínky ukázali, že patří mezi evropskou špičku.

„Museli jsme se vypořádat s nástrahami počasí, ale i dalšími místními podmínkami, jako je nezvykle hustý letecký provoz či létání s mnoha omezeními,“ uvedl Petr Krejčiřík.

Radek Krejčiřík ve své třídě obsadil pěkné šesté místo, Petr Krejčiřík skončil ve volné třídě o jednu pozici hůře. Český tým i díky zástupcům z Aeroklubu Hranice obsadil v celkovém hodnocení národů páté místo.