Druhý ročník celosvětového finále se odehrál na sklonku loňského roku a český reprezentant vybojoval mezi silnými soupeři skvělé šesté místo. Skalnaté hory jsou prvním, předvídatelným, specifikem Nového Zélandu.

Druhým a nepředvídatelným jevem, který nejvíce ovlivňuje závody na druhé straně zeměkoule, je počasí.

„Díky tomu, že Zéland je ostrov, se tam počasí chová zcela jinak, než na co jsme my Evropané zvyklí. Ve srovnání s Alpami, kde jsou čtyři základní meteorologické situace, je jich na Zélandě nespočet a každé údolí má jiné podmínky. Tento ostrov je velmi problematický jak na předpověď, tak na vývoj počasí,“ popisuje Petr Krejčiřík dějiště finálové GP.

Ta probíhala za účasti 113 pilotů během osmi závodů, z nichž vyšla osmnáctka nejlepších, kteří se utkali v prosinci v novozélandské Omaramě.

Samotné závody GP trvaly do 24. prosince, kdy na slavnostním zakončení převzal cenu pro vítěze, stejně jako před dvěma lety ve francouzském Saint Aubanu, Polák Sebastian Kawa.

Stříbro si odvezl Němec Uli Schwenkem, následovaný domácím Benem Flewettem.

Šest soutěžních dnů očima Petra Krejčiříka

1. den:

„Poprvé jsem se dostal do hor v počasí, ve kterém se závod létá. Díky tomu, že letěli všichni pohromadě, jsem od nich mohl něco odkoukat. Počasí nebylo dramatické a až po disciplině jsem zjistil, že jsem mohl vyhrát. Nakonec jsem skončil třetí.“

2. den:

„Nepřinesl žádný zvláštní zážitek. Letěli jsme ve skupině do hor, byl nás tam celý peloton, což bylo dobře. Pomohlo mi to dohánět fakt, že jsem létal na Zélandě poprvé.“

3. den:

„Měl jsem výborný nástup, letěl jsem na čele. Pak šli dopředu Francouzi. Po „přeskoku“ jednoho údolí bylo lépe dotočit a na výběr byla pravá a levá stopa. Šel jsem pravou a tam to zrovna neneslo. Ti, co byli až za mnou, se vydali vlevo a dařilo se jim. Já jsem létal mezi dvoutisícovými horami ve třech stech metrech nad řekou a stal jsem se tím nejpopulárnější osobou dne v televizi. Let mi však nevyšel. Navíc došlo ke smrtelné nehodě německého závodníka.“

4. den:

„Byl volný a zákonem schválnosti je, že přinesl nejlepší počasí z celé GP.“

5. den:

„Ztratil jsem na druhé otočce, pak už člověk jen stále dohání a dohání s vědomím, že body bere jen prvních devět. Viděl jsem nad sebou čelo pelotonu, nakonec jsem letěl rovně a nedobíral výšku. Nakonec jsem doletěl do cíle sedmý a bodovaný.“

6. den:

„Byl jsem poslední na startu a počasí se pořád kazilo. Chvílemi mžilo a já se trápil spolu s těmi, co odstartovali z poslední řady. Odlet se nám pak podařil a roztrhli jsme se na skupinky. Pak přišel poslední stoupák, točili jsme a Sebastiana Kawu už „nevzal“. Nezbylo mu nic jiného než to srovnat. Nakonec doletěl v poslední disciplině druhý a stal se tak mistrem světa. Nás ostatní pak ještě „přežehlila“ skupina za námi. Kdybychom srovnali všichni, co jsme byli se Sebastianem, byli jsme na prvním místě.“

 

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z HRANICKA

Moje HranickoSportKulturaPodnikáníČerná kronika

 

David Kristek