Celý průběh akce zajišťovala armáda ruské federace, a proto bylo podle Poljanského, který si dovezl dvě zlaté medaile, vše na špičkové úrovni. „V neděli ráno jsem přiletěl do Irkutsku, kde mě čekal zástupce ruské strany. Doprovodil mě osmisettisícovým Irkutskem do přístavu k lodi, která se na čas stala mým domovem. Na druhý den loď doplula do vesnice Listvjanka, odkud byl start osmdesátikilometrové štafety napříč Bajkalem, směrem na jižní mongolskou stranu k městu Ulan - Ude,“ přiblížil plavec první dny své výpravy.
Na startu štafety stáli borci z Tatarstánu, Uzbekistánu, Baškiři, Ukrajinci a plavci z moskevského oddílu, jehož je Poljanský členem. Po štafetě ve vodě, která měla 4 - 5 °C, se na druhý den plavaly časovky na 25, 50 a 100 metrů volným stylem. Pavel si vybral kraul.
Po součtu všech tří časů byl nejrychlejší a získal první zlatou medaili. Poté měli plavci den na odpočinek, aby se připravili na závěrečnou 70 kilometrů dlouhou štafetu z Listvjanky do Irkutsku. Poljanský relaxoval, nabíral síly v sauně a udělal dobře, jelikož v součtu obou distančních štafet získal druhou zlatou medaili!
„Za zdolání jezera Titicaca jsem byl hostem na sportovním institutu v Irkutsku, kde mi byly představeny výuky plaveckých sportů, bojových umění a baletu. Pořadatelé mi při této příležitosti představili ruskou jmenovkyni z řad baletek, což mě velice potěšilo,“ řekl Poljanský, který pojede příští rok v zimně Rusko reprezentovat do Kanady.
Tento úspěch vlil Pavlovi znovu krev do žil a již nyní plánuje další akci, tentokrát však sólovou. „Jsem vodnář a voda je můj osud! Zatím sbírám jen síly, materiály a podporu, ale chci se pokusit o zdolání jezera Tanganika v jižní Africe ze zairské strany směrem do Tanzánie,“ prozradil Poljanský svůj další cíl.
PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z HRANICKA
