Připomenutí tohoto data neznamená, že se v Přerově dříve nepěstovala tělesná cvičení, turistika, jízda na kole nebo jiné pohybové aktivity. To je pouze datum, kdy byl založen klub, byli zvoleni funkcionáři a byly schváleny stanovy c.k. místodržitelstvím.

1. díl

Událost, kterou si připomínáme, měla své předchůdce v tělocvičném spolku Sokol (od roku 1871), v Klubu českých velocipedistů (krátkou dobu v roce 1888 a později znovu v roce 1899), v Dělnické tělocvičné jednotě (od roku 1904), a velmi důležitá byla podpora od Akademického klubu v Přerově.

Při založení spolku byl rozhodující elán jednotlivců, aby výsledek mohl být korunován úspěchem. A zde si připomeňme profesora gymnázia v Přerově Karla Večeřu, dalšího gymnazijního profesora Františka Chmelíka, Františka Polednu, Rudolfa Přidala a Ing. Ondřeje Pukla. Studentské nadšení začalo s „hrou surovou a životu nebezpečnou“ zvanou football. První zprávy o fotbale byly v Přerově zaznamenány již v roce 1905. Tajný spolek studentský hrával na vojenském cvičišti a brzy se kopaná těšila velké popularitě. Proto byl založen i Sportovní odbor Akademického klubu (SOAK - 1907), a pak už byl jen krůček k založení Sportovního klubu Přerov.

Nový spolek měl štěstí na funkcionáře a výrazné osobnosti přerovského společenského života. Prvním předsedou se stal MUDr. J. Votruba, zubní lékař a dříve předseda velocipedistů, jednatelem K. Večeřa, dále nové stanovy podepsali F. Poledna, V. Zanáška, L. Polášek, V. Nečas a S. Böhm. Mezi prvními hráči fotbalu a závodníky v běhu na 100 metrů najdeme i jméno MUDr. Jana Laciny - pozdějšího starosty Sokola Přerov, ale také předsedy SK Přerov.
Připomeňme si některé osobnosti a události, které v SK Přerov v průběhu prvních 40 let existence klubu znamenaly pro město nezapomenutelný vklad do jeho historie.

Cyklistika

Počátky sportovních činností byly spojeny s prvním doloženým spolkem - Klubem českých velocipedistů z roku 1888. Tehdejší dopravní prostředek byl využíván od počátku i k závodění. První spolky měly vlastenecký charakter, používaly vlastní prapor a kroj. Členové klubu se v zimě věnovali bruslení, později začali s tenisem.

Nový cyklistický klub založilo čtyřiatřicet účastníků shromáždění - zájemců hlavně o společenské zájezdy - v roce 1899 s předsedou Bedřichem Jedličkou. Mezi průkopníky cyklistiky lze zařadit Rudolfa Přidala, Ludvíka Poláška, Františka Polednu a Ing. Ondřeje Pukla. Po spojení se Sportovním odborem Akademického klubu v roce 1900 a dále po zařazení do nově vzniklého Sportovního klubu Přerov v roce 1908, se závodní cyklistika rozbíhala pomalu bez výraznějších úspěchů. V roce 1924 byl ustaven odbor s pánským a dámským družstvem, ale v dalších letech činnost ochabla. Až v době protektorátu (1939 - 1945) a v prvních poválečných letech měla silniční cyklistika řadu výborných závodníků, např. Antonín Grebeníček, Josef Valentík, Josef Jírů, Václav Kyrych, Adolf Horsák, František Dvořák. V roce 1946 uspořádali velký závod „Ulicemi města Přerova“.

Fotbal

Zaujímal hlavní starost i zájem funkcionářů SK. Slibný rozmach kopané ochromila I. světová válka, hřiště u Michalova bylo rozoráno a vysázeny brambory. Po válce se hrálo na vojenském cvičišti, pak opět u Michalova a od roku 1923 na novém stadionu. Trvalo to přece jen 15 let, než funkcionáři sehnali peníze, než vybrali vhodné prostory a než se fotbalový život rozběhl podle přání trenérů a hráčů. Po prvních úspěších následovala i léta krizová, kdy se funkcionáři i hráči ve zlém rozešli. První slavnou éru tvořili bratři Mácové (Maxmilián, Jaroslav, František a Slávek Schieselové - nejstarší Maxmilián měl přezdívku Máca – odtud bratři Mácové), F. Hercík, L. Lipner, E. Gebauer, L. Passinger, J. Ludvík, J. Hofman, K. Mašíček.

Samostatný odbor byl ustaven v roce 1927, dlouholetým předsedou byl mlynář K. Krška a jeho náměstkem MUDr. J. Lacina. Další slavnou éru začínal hrací ročník 1933/34. Družstvo získalo župní pohár a probojovalo se do Moravskoslezské divize (druhá nejvyšší soutěž v ČSR) a bylo zařazeno mezi kluby s placenými hráči (v roce 1939 zrušeno). V sestavách té doby se objevili tito hráči: J. Hatlánek, J. Weintritt, J. Skopalík, E. Mičík, R. Diblík, F. Šlechta, K. Šlechta, J. Gebauer, J. Báča, R. Báča, V. Beneš, J. Herman. V roce 1937 zemřel lékárník Rudolf Sedlář - největší mecenáš klubu, nastal úpadek až skoro k likvidaci. V roce 1940 byl do čela klubu postaven JUDr. K. Kozánek, postupně byly řešeny i finanční problémy a SK Přerov hrál nadále v druhé nejvyšší soutěži až do roku 1947.

S velkým obdivem jsme jako dvanáctiletí žáčkové SK mohli docházet zdarma na velká utkání nebo přihlížet tréninku. Nezapomenutelná se pro nás stala jména: Míša Novotný v bráně, obránci Hrdina, Špitt, záložníci Michálek, Pospíšil, Dreiseitl a útočníci Hatlánek, Valouch, Weintritt, Sojka, Kolář, dále Pichler, Soumar, později Bobalík, Matlocha, Millonig a Dvořák. Ke změnám v sestavě docházelo poměrně často hlavně v době války.

Po únoru 1948 fotbal pokračoval, ale sjednocení tělovýchovy a sportu s názvy družstev pořádně zamíchalo. V červenci si fotbalový výbor vybral nový název - Sokol Partyzán Přerov, v srpnu už se jednalo o sloučení s SK Železničáři. Následovala další jednání a pod hlavičkou Sokola Železničáři a později TJ Lokomotiva Přerov se pokračovalo s hodně změněnými sestavami v dalších soutěžích.

Pokračování zveřejníme opět za týden.

František Rašťák