V sobotu 23. června od ranních hodin na dvorcích TK Precolor Přerov hrálo dvacet osm párů v základních devíti skupinách. Vítězové postoupili do nejprestižnějšího pavouku A, druzí šli do béčka a zbytek se utkal v céčku.

V nejslabší skupině C se z vítězství radovala dvojice Krátký- Janečková před párem Nový- Novák. O třetí místo se již nebojovalo a tak se na něm umístili Janda s Ivanovským a Grigárek s Nevřelou.

Béčko vyhrál pár Pytela-Kos, který ve finále porazil Koláře s Dvorským. O bronzovou příčku se rozdělily dvojice Ondrovič- Vymazal a Čiščoň-Chytil.

Nejsilněji obsazenou skupinu vyhráli a vítězi celého turnaje se stali Petr Rychlý s Danem Kolárem, kteří v souboji o nejvyšší příčku porazili Svobodu s Lušovským 6:3. Třetí místo zbylo pro páry Reich l- Paleček a Truhlář-Kopníl.

Při slavnostním vyhlašování výsledků jsme položili pár otázek vítězi celého turnaje Petru Rychlému.

Jak se vám letos na turnaji hrálo?

Hrálo se mi moc dobře. Byl jsem nadšený z mého kamaráda a výborného spoluhráče Dana Kolára, který mě jistil. Já tenisu ještě příliš nerozumím a moc ho neovládám, ale myslím, že rozhodlo, když začalo pršet a šlo se do haly.

Proč? Hala vám více vyhovuje?

Určitě. Bylo to pro mě mnohem lepší, protože já moc času nemám při svém pracovním vytížení, takže většinou hraji jednou týdně do devíti večer v hale.

Co rozhodlo o vašem vítězství?

Myslím si, že nejklíčovější byly dva momenty. A to byl zápas s Markem Turečkem a s europoslancem Duchoněm, což byla jedna z nejlepších dvojic na turnaji. Zápas s nimi jsme vyhráli 7:5 a obrovsky nás to psychicky posílilo.

Druhý klíčový moment byl ve finále. Servíroval jsem za nepříznivého stavu 30-40 ale zvrátil jsem to na naši stranu a právě tenhle gem byl velmi klíčový k našemu vítězství 6:3.

Takže můžete být nadmíru spokojený…

Mám opravdu obrovskou radost. V Přerově jsem poznal svoji ženu Janu Pospíšilovou, ale ona je to už Jana Rychlá. Navíc jsme tady počali svého syna Péťu a letos jsem vyhrál turnaj. Myslím, že to je krásná pohádka.

Na Přerov budu mít vždycky fantastický vzpomínky. Ještě si vzpomínám, když jsem tady moderoval první akci, byli zde fantastičtí a hrozně vděční diváci. Strašně rád sem vždycky přijedu a vážím si toho pozvání od Petra Huťky.

Jak těžká bude podle vás obhajoba prvenství?

To už bude horší, protože jak zní pravidla tohoto turnaje, vítězové se trhají a už spolu nesmějí nikdy hrát a já dostanu příští rok jakoby slabšího hráče.

Mátě nějaký vtipný zážitek z turnaje?

Jelikož jsem emotivní člověk, přišel jsem za Petrem Huťkou a říkám mu: Petře představ si jak je to možný, já Rychlý dřevák jsem ve finále. Ale on řekl: Pozor, jakmile jsi ve finále, už nemůžeš být dřevák! Tak toho si vážím - už jsem pantofel.