Nabídli jsme také své zkušenosti z Vysočiny. A na samý závěr letošní turistické sezony se chceme se čtenáři podělit o bohaté zážitky s šestidenního putování po Šumavě.
Východiskem pro naše túry a místem pohodlného ubytování byla turistická chata v Prášilech. Zde nelze vynechat sondu do minulosti této kdysi slavné šumavské obce. Prášily prošly těžkým, krutým obdobím, tak typickým pro léta nesvobody.
V minulých dvou staletích platily Prášily za kvetoucí osadu sklářů a dřevařů, za první republiky byly dokonce srovnávány s krkonošským Špindlerovým Mlýnem. Tolik byly vyhledávány a navštěvovány.
V letech 1950 až 1992 však připadly Prášily vojenskému újezdu Dobrá Voda a staly se nadlouho dělostřeleckou a tankovou střelnicí. Až na výjimky byla takřka celá obec srovnána se zemí.
V současné době, díky Klubu českých turistů, se Prášily postupně vracejí ke své dřívější proslulosti. K dispozici je nová turistická chata, informační centrum obecního úřadu, přibývají penziony a dobře slouží blízké Sluneční informační středisko Národního parku Šumava.
Rovněž se obnovuje autobusové spojení s okolím. Účastníci našeho zájezdu navštívili Prášilské jezero, jezero Laka i Železnou Rudu. Prošli naučnou stezkou Povydří, zastavili se u pramene Vltavy a podívali se do Kvildy.
Vyšplhali se na horu Poledník (1350 m. n. m.) s rozhlednou, dříve vojenskou pozorovatelnou a rušičkou. Neunikl jim ani Vchynicko – Tetovský kanál pro plavení dřeva, který je významnou technickou památkou.
Podívali jsme se i na vrchol Pancíře a přes Špičák došli ke známým jezerům Čertovu a Černému, kam se v minulosti vůbec nesmělo. Vzhledem k rozsáhlosti oblasti už teď v našem KČT počítáme s volným pokračováním letošních šumavských toulek.
Pokud lidé v dnešní přetechnizované době nezapomenou chodit pěšky a dokáží se tiše zaradovat nad velebností přírody i památkami minulých generací, pak bude zase dobře.
PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z HRANICKA
