To, zda bude i ve stáří náš mozek fit, je do určité míry dáno geneticky. Ale jen do určité míry. „Zcela klíčová je celoživotní duševní aktivita, neustálé vzdělávání i komunikace s lidmi,“ vysvětluje docentka Iva Holmerová, ředitelka pražského Gerontologického centra. Zároveň přidává radu, jakým způsobem si mentální kondici udržet: „Být aktivní jak duševně, tak fyzicky, zabývat se tvořivými činnostmi, pracovat, být pozitivní a samozřejmě také zachovávat zásady zdravé životosprávy – žít zdravě, stravovat se zdravě a vyvarovat se škodlivých návyků, zejména kouření.“

Pro někoho možná překvapivě je fyzická kondice do značné míry předpokladem k tomu, že bude fit i náš mozek. „Přiměřená fyzická aktivita snižuje riziko vzniku a rozvoje demence, tvoří se při ní nejen dobře známé endorfiny, ale také faktory, které zlepšují pohodu mozkových buněk a brání jejich poškození,“ říká Iva Holmerová.

Nedá se říci, že by někteří lidé, třeba podle dosaženého vzdělání nebo povolání, byli více ohroženi tím, že jim hlava přestane ve stáří sloužit. „Je ale všeobecně známo a vědecky potvrzeno, že vzdělání, celoživotní vzdělávání a duševní aktivita působí na rozvoj mentálních funkcí příznivě. Naopak nečinnost je rizikem. Rizikové jsou však i úrazy hlavy – takže například u boxerů je častější posttraumatická demence,“ říká uznávaná gerontoložka.

Aby mozek nezahálel

Obzvlášť v době koronavirové pandemie bylo důležité, aby mozek seniora nezahálel. „Nejen mozek seniora, ale žádný mozek by neměl zahálet, a to ani v době karantény či obdobných opatření. Nicméně si ale nemyslím, že by to mohla zachránit konkrétní jednoduchá cvičení. Fyzická ano, ale křížovky či sudoku nás nespasí, i když jsou zábavné a do jisté míry užitečné na procvičování některých funkcí,“ vysvětluje. Co bychom tedy měli dělat? Měli bychom dbát na dostatek pohybu, důležitá je hlavně chůze, ale také různá kondiční cvičení.

„Seniorům prospěje i aktivní práce, třeba na zahrádce, komunikace s lidmi pomocí nových technologií, účast na virtuálních setkáních a seminářích, učení se novým věcem a nové poznávání,“ uvádí zajímavé tipy Iva Holmerová.

A co pro svého seniora mohou udělat „nesenioři“, když zpozorují, že mu to přestává myslet? „Pokud se u někoho (zejména ve věku nad 60 let) vyskytují například poruchy paměti, které ovlivňují jeho život a jsou nápadné jeho okolí, je to určitě důvod vyhledat odbornou pomoc. U lékaře, v pobočkách České alzheimerovské společnosti nebo u některých zaškolených lékárníků je možné se nechat otestovat a podle výsledků pak postupovat dále. Paměť je důležitá a její poruchy mohou být součástí mnoha stavů a syndromů, nikoli jen obávané Alzheimerovy nemoci,“ uzavírá odbornice.

Vyzkoušejte se

Cvičení na krátkodobou paměť:

Během jedné minuty si čtěte níže uvedená slova a snažte se je zapamatovat. Poté je přepište na papír v uvedeném pořadí. Pokud si zapamatujete více než deset pojmů, máte nadprůměrnou paměť, pokud pět a méně, máte ještě co procvičovat.

  • Houba
  • Krajíc
  • Máslo
  • Auto
  • Ježek
  • Knír
  • Srub
  • Kotel
  • Kniha
  • Lusk
  • Kobliha
  • Láska
  • Příušnice
  • Kadidlo
  • Hvizd

Cvičení na dlouhodobou paměť:

Doplňte všeobecně známé názvy knih, filmů a přísloví. Kolik jich budete znát?

Vojna a …
Jáchyme, hoď ho do …
Trpělivost přináší …
Limonádový …
Zločin a …
Mluviti …, mlčeti …
Jak utopit Dr. … aneb Konec … v Čechách
Bylo nás …
Jak se do lesa …, tak se z lesa …
… medvědů s Cibulkou