Dobromysl zná dnes většina lidí pod mezinárodním názvem oregano. Toto pojmenování pochází z latinského Origanum vulgare.
Dobromysl u nás kdysi byla považována za kouzelnou bylinu. Patřila mezi „svatojánské kvítí", které se trhalo na den svatého Jana. Toto kvítí mělo celý rok chránit lidi i dobytek před nemocemi. Čarovnou moc měla dobromysl i v lásce. Ta se jí podle pověr dala přivolat.
V kuchyni se dobromysl často přirovnává k majoránce.
„Dobromysl má ale výraznější chuť, je to taková ostřejší majoránka," vysvětlila Jitka Šerá z olomoucké prodejny s kořením U Sindibáda.
Dobromysl se často využívá v italské a francouzské kuchyni, používá se téměř na všechno.
Hodí se na pečené maso, do těstovin i do polévek. Snítku tohoto koření můžete při grilování hodit na uhlí a pokrm tak získá rafinovanou vůni.
„Dobromysl také uklidňuje. Na noc se z ní pije čaj," dodala Šerá.
Zkuste recept na vynikající zapečenou pohanku v sýru nebo opravdu jednoduché messicani se slaninou a špenátem.
Zkušenější pak mohou vyzkoušet recept na domácí ravioly se špenátem a sýrem.
VYZKOUŠEJTE
Zapečená pohanka v sýru
Messicani se slaninou a špenátem
Z dřínu pálenka i šašlik
Mezi málo známá koření patří plody dřínu. Lidé ho používají už od starověku, zejména ve východních zemích. U zakavkazských národů se tento vysoký keř nazývá kizil. Dřínky jsou oválné červené peckovice, které mají kyselotrpkou chuť a obsahují až tři sta miligramů vitaminu C ve sto gramech plodů.
Ze zralých plodů se dělá kompot (společně s brusinkami, jeřabinami a višněmi nebo třešněmi), který se skvěle hodí ke zvěřině. Ukrajinci z dřínu vyrábějí pálenku známou jako dernovka.
Dřín je nejoblíbenější u již zmiňovaných zakavkazských národů. Ty ho suší a melou na červený prášek. Tím pak koření například šašlik a také ho sypou do omáček.
U nás se v obchodech těžko shání, ale dá se pěstovat na zahrádce (existují velkoplodé odrůdy), kde potřebuje hodně slunce.
Na šašlik se ve východních zemích používá i dřišťál, který u nás můžeme znát pod názvem dráč. Má příjemnou sladkokyselou chuť a voní po rybízu.
„Zavařuje se s octem nebo sirupem. Tato zavařenina je pak základem pro kořenění masa nebo třeba nádivek. Sušené bobule se smaží na másle a podávají se k jídlu jako příloha. V Gruzii se dřišťál míchá se solí a touto směsí se potírá kebab. Dodává masu lahodnou pikantní chuť," popsala další využití tohoto koření Šerá.
Dřišťálem můžete nahradit citron.
„Dříve se přidával do bonbonů a může se míchat s mandlemi nebo pistáciemi," uvedla.
Štiplavý dlouhý pepř
Z Indie pochází dlouhý pepř, který se přidává do pomalu vařených jídel a používá se při nakládání zeleniny. Má ostře palčivou chuť a je štiplavější než černý pepř. Svým tvarem připomíná jehnědy.
Narazit na něj můžete především v asijské kuchyni a také v pokrmech v severní Africe.
„Dlouhý pepř zvýrazňuje chuť jiného koření. Je tedy součástí mnoha směsí, například masaly. Hodí se do pikantních chuťovek. Kombinovat se dá s bazalkou, kardamomem, koriandrem, česnekem, hřebíčkem a dalším kořením. Přidává se také do sladkého chleba," dodala Šerá.