„V restituci jsem získal starý měšťanský dům a hledal jsem jeho využití. Pak mě oslovila tehdejší šéfka knihovny paní Eva Pírková,od které vzešel nápad otevřít si v přízemí domu knihkupectví,“ prozradil prvotní impulz podnikatel. „Četl jsem hodně, ale nebyl jsem knihomol. Řadu let jsem dělal bezpečnostního technika, musel jsem se tedy úplně přeorientovat,“ vzpomíná Honzík.

Začátky byly těžké

„Prodejnu jsem rozšiřoval za provozu. Začínal jsem v jedné místnosti se 150 tituly, v zadní části prodejny pracovali archeologové,“ zavzpomínal knihkupec. Dnes má jeho prodejna více než osm tisíc titulů ve vkusných regálech, které navrhoval sochař Jan Ambrůz. Ten je také autorem originálního vstupu do knihkupectví. V interiéru prodejny upoutá u stropu zavěšené motokolo. „Je to ukázka mé záliby, jeden z exponátů mé sbírky,“ vysvětluje Honzík.

Za šestnáct let se prodejna změnila. Kromě rozšíření interiéru a sortimentu jsou dnes v prodejně schopni sehnat jakékoliv knihy. „Dříve nefungovala distribuční síť, knihy se sháněly obtížně. Dnes mi je vozí až do prodejny,“ vysvětlil Honzík. Změnili se i zákazníci. „Jsou náročnější.Vknižní čtvrtky se stávaly fronty a lidé brali, co bylo,“ dodává knihkupec, jehož cílem je co nejvíc vyhovět zákazníkům. „A také vydržet v obchodě co nejdéle, nemám totiž žádného nástupce,“ doplnil. A co je na podnikání nejtěžší? „Vydržet. Nechápu, jak to dělají ti, kteří musí platit nájem,“ dodává Honzík.