Takový dluh máme i vůči Polsku. Poláci jsou přitom skvělí kuchaři i hostitelé, takže je to především naše škoda, že toho o polské kuchyni víme tak málo.

Zvláštní vztahy

Všichni víme, že potomci praotců Lecha a Čecha mají k sobě zvláštní vztah.

Čechům připadá polština legrační a Poláci jsou pro ně národem šišlajících obchodníčků, přesto jim závidějí velkou zemi, moře a poněkud heroičtější dějiny.

Polákům připadá legrační čeština a Češi jsou pro ně národem ještě legračnějších švejků, přesto obdivují český film, kulturu a také přeci jen větší ekonomickou vyspělost.

Polská národní kuchyně určitě stojí za poznání.

Připomíná lidovou píseň: ve své prostotě a uměřenosti je dokonalá. Polsko vždy bylo a dodnes je zemí bytostně agrární, zejména to platí pro jeho východní část.

Dodnes také zůstalo zemí z osmadvaceti procent zalesněnou, s řadou jezer a vodních toků. To vše se odráží nejen v rázu krajiny, ale také v polské gastronomii.

Co lidé nejsnáze vypěstovali, vylovili z jezer nebo našli v lese, to jedli. Typickými surovinami polské kuchyně jsou proto obilniny, luštěniny, řepa (burak), zelí (kapusta), brambory (ziemniaki), kopr (koperek), sladkovodní ryby a různé lesní plody, zejména houby (grzyby).

První jídlo, které jsem v Polsku měl, byly brambory zapečené s houbami, koprem a vejci. Bylo to neskutečně dobré a doma se mi to nepovedlo napodobit.

Dalším důležitým faktem, který hluboce ovlivnil gastronomii našich severních sousedů, je pohnutá historie této velké, ale nešťastné země. Dějinné zvraty se promítly do určitého eklekticismu polské kuchyně, v níž můžeme vysledovat řadu německých, ruských, ukrajinských a jiných vlivů.

Poláci však všechny výpůjčky z cizích kuchyní dál upravovali a vylepšovali, až se v mnoha případech přiblížili skutečné dokonalosti.

Některé zcela běžné kulinářské artikly u nich dosahují kvalit, o jakých se nám ani nezdá. Nevím například, v čem by se měla káva dovážená do Polska lišit od té naší.

Přesto kdykoli jsem si v té nejposlednější krakovské špeluňce dal kávu, byla minimálně slušná, většinou fantastická. Prohlásil by někdo z vás totéž o kávě v České republice?

Požitek z vaření

Poláci si prostě s jídlem dokážou vyhrát, své suroviny si hýčkají a z vaření mají požitek.

Proto konzumace i těch nejobyčejnějších pokrmů může být v Polsku zážitkem až posvátným. Zřejmě to souvisí i s proslulým polským katolictvím, které mimojiné učí úctě k „chlebu vezdejšímu“.

Láska k lahodným a silným chutím na vás dýchne i z polské literatury – stačí připomenout, s jakým zaujetím polský národní básník Adam Mickiewicz (mimochodem Litevec) oslavil v Panu Tadeuszovi polské kávové rituály.

Pokud netrpíte hloupými předsudky a chcete pro svůj zhýčkaný smyslový aparát získat nové podněty, sedněte do vozu, překročte hranice, dojeďte do nejbližšího polského města a dejte si baršč, bigos nebo piroh. Děti nechť to zapijí kompotem, vy pivem – a jako digestiv si objednejte zubrovku. (red)

Další recepty na: www.vseovareni.cz

VYZKOUŠEJTE:


Żurek


Bigos