Zapomeňte na gastrofestivaly, tradičním svátkem jídla je masopust

Masopust v minulosti začínal svátkem Tří králů a končil Popeleční středou, která letos připadá na 13. února.

Jde o nejveselejší svátek roku a kromě maškarního průvodu se slaví samozřejmě dobrým jídlem. Jak by ne vždyť je před námi čtyřicetidenní půst, kdy bychom se neměli dotknout žádného masa!

Zejména s blížícím se koncem masopustu a následujícím předvelikonočním postním obdobím se dříve v domácnostech i hospodách hojně jedlo, pilo a radovalo. Proto byl masopust oficiálně považován za svátek jídla.

Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli" bohatým obědem a hodováním.

Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku bývaly koblihy smažené na másle.

VYZKOUŠEJTE

Bramborové koblihy

Koblihy donuts

Ostatky, fašank, šibřinky

Na stole ovšem nesměly chybět ani boží milosti, slanina a klobásy a samozřejmě pálenka, kterou se připíjelo s každým obchůzkářem.

A pokud byla na masopust třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou zhřívanicí (specialita oblíbená hlavně na Valašsku, vyráběná z pálenky, koření, karamelizovaného cu- kru a másla, která se podávala při slavnostních příležitostech a nosila se i šestinedělkám jako posilující nápoj).

V pondělí se pak pořádaly různé taneční zábavy, hrálo se divadlo a v úterý vesnicemi procházely průvody maškar, které každá domácnost pohostila.

Při této příležitosti se pekla celá řada různého masopustního pečiva, které hospodyňky procházejícím maškarám nabízely. Byly mezi nimi pochopitelně především zmíněné koblihy a boží milosti, ale také například šišky, vdolky, trdelníky nebo frgále.

Odbytím nebo lépe řečeno odtroubením půlnoci však veškerá zábava končila. Začínala popeleční středa a s ní i předvelikonoční postní období.

Tyto poslední tři dny před začátkem půstu byly a často dodnes jsou označovány jako ostatky, fašank, šibřinky, končiny a podobně.

VYZKOUŠEJTE

Boží milosti

Klasické koblihy

Valašské frgále

Těm, kdo se oslav masopustu neúčastnili, se posílala bohatá výslužka. V Čechách zvaná zabijačka a na Moravě šperky. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

A proč vepřovým hodům, tanečním vesnickým bálům i svatebním hostinám vymezily zvyklosti venkovského hospodářského roku nejvhodnější čas právě na toto období?

Ve spížích totiž byla stále hojnost jídla, přitom práce zatím skoro žádná. A hlavně bylo třeba se před dlouhým půstem dosyta najíst.

Toliko nostalgie po dávných časech. Dnes už máme hojnost jídla po celý rok, křesťanů držících půst je snad jen hrstka, a hlavně jíme pravidelně vyváženou stravu, nebo po tom alespoň toužíme.

Přesto si můžeme pochutnat na tradičních masopustních dobrotách.

Více receptů, tipů a nápadů na www.vseovareni.cz