Zásahů s tragickými následky je však ve statistikách Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje (HZSOL) mnohem více.

„Za uplynulých patnáct let došlo v regionu k téměř čtyřem tisícům požárů rodinných a bytových domů, u dvaapadesáti z nich někdo zemřel,“ shrnula mluvčí profesionálních hasičů Lucie Balážová.

Duben 2009, Pionýrská ulice v Olomouci. Třetí patro paneláku zachvátily plameny. Po zásahu hasičů přichází smutná zpráva, jedna osoba nepřežila.

Stejná situace nastala v listopadu 2011. Rovněž hořelo ve třetím podlaží vysoké budovy, tentokrát však v Zábřehu. I tam si oheň a kouř vyžádaly lidskou oběť. Především díky včasnému zásahu hasičů během podobných událostí nezemřelo více lidí. Obyvatele v nouzi se daří evakuovat i zachraňovat.

„Například loni v únoru jsme v olomoucké Komenského ulici zachránili při požáru bytového domu čtrnáct lidí, v srpnu téhož roku jsme z paneláku v ulici Interbrigadistů v Přerově vyvedli osm osob,“ uvedla namátkou Balážová.

Záchrana rodiny s dětmi

Z bytu v Uničově, kdy požár začátkem letošního roku zachvátil zase třetí patro, hasiči vytáhli z hořící pasti rodinu s dětmi a k tomu úspěšně evakuovali desítky obyvatel.

U hořících objektů, které mají dvě a více pater, je nezbytná výšková technika. Nejčastěji dorazí z nejbližší požární stanice, pokud ale stavba měří více než 22,5 metru, na pomoc přijíždí žebřík nebo plošina ze vzdálenějších míst. V kraji jich je k dispozici celkem sedmnáct.

„Od roku 2017 jsme využili žebřík nebo plošinu při zásazích u požárů rodinných a bytových domů více než 250krát,“ spočítala mluvčí HZSOL.

Každá centrální požární stanice je vybavena také seskokovou matrací. Pomůcka by měla zachytit pád člověka z výšky do 25 metrů.

„V praxi se používá jako jistící prvek především v případech, kdy předpokládáme sebevražedný skok,“ vysvětlila Lucie Balážová.

Za sobotní tragédií na Karvinsku stojí žhář a jeho osobní msta. Hasiči v takových případech pomáhají s vyšetřováním, především osvětlují technické podmínky vzniku požáru a jeho rozvoje.

Žháři v minulosti útočili i na Olomoucku

Při sebemenším podezření na trestný čin si pak případ přebírá policie. I v Olomouckém kraji v minulosti došlo ke žhářským útokům.

V prvním pololetí letošního roku se kriminalisté zabývali 24 požáry, loni za celý rok v této souvislosti evidovali 51 trestných činů. Statistiky však zahrnují i zapálení auta, kontejneru nebo třeba stohu.

Čin žhářství trestní zákoník neuvádí, žháři jsou tak většinou souzeni za poškození cizí věci, obecné ohrožení, nebo obecné ohrožení z nedbalosti.

„Pachatel může odejít od soudu s podmínkou, se zákazem činnosti či propadnutím věci, ale u obecného ohrožení může dostat až dvacetiletý i výjimečný trest,“ informoval mluvčí policie Libor Hejtman.

Jedním z takových případů se krajský soud v Olomouci zabýval například v březnu 2017. Obžalovaný tehdy odešel s pětiletou podmínkou, za jejíž porušení by musel na tři roky do vězení za to, že v prosinci 2014 zapálil dům v Mohelnici.

Msta bývalým spolubydlícím

Opilý muž přišel časně ráno k budově v ulici Svatopluka Čecha, rozbil okno v přízemí, na parapet vylil náplň do zapalovačů a zapálil ji. Mstil se tak obyvatelům domu, ve kterém kdysi žil.

Tou dobou v něm spaly dvě osoby. Těm se naštěstí podařilo plameny včas uhasit, požár způsobil škodu za necelých pět tisíc korun. Pachateli původně hrozilo až dvanáct let vězení za poškození cizí věci a pokus o ublížení na zdraví.

Aby se předcházelo neštěstím souvisejícím s požáry v bytech a domech, věnuje se HZSOL propagaci požárních hlásičů a detektorů kouře. Přístroje se dají sehnat v hobbymarketech či na internetu za příznivou cenu, přitom mohou zachránit život.

Hasiči zároveň pravidelně provádí požární kontrolu v domovech seniorů, hotelích, obchodních centrech nebo na ubytovnách. Na udržování volných únikových cest, dostatek hasicích přístrojů a další důležitosti se v roce 2019 zaměřili u deseti vytipovaných výškových budov a ve dvou bytových domech. Řešit museli hned osm pochybení.

„Zúžené šířky únikových cest na chodbách a schodištích z důvodu umístění nábytku, jízdních kol či květin, nástěnné hydranty za zamčenými dveřmi, špatná přístupnost k bytovým domům a případně k jejich nástupním plochám z důvodu zaparkovaných aut na příjezdových cestách,“ vyjmenovala tyto i další zásadní chyby mluvčí HZSOL Balážová.

Požárně bezpečnostní zařízení by vlastníci bytů či správci společných prostor měli kontrolovat minimálně jednou ročně, pokud si situace nežádá kratší lhůtu.

Výběr nejtragičtějších požárů v regionu od roku 2005

28. 11. 2006, Zlaté Hory

2 mrtví

požár rodinného domu ve 2. podlaží

1. 1. 2011, Drahanovice

2 mrtví

požár nádražní budovy s bytem ve 2. podlaží

16. 4. 2014, Štíty

2 mrtví

požár rodinného domu

4. 3. 2018, Jívová

2 mrtví

požár rodinného domu

21. 2. 2019, Šternberk-Dalov

1 mrtvý

požár podkroví azylového domu