Ten, kdo v budově radnice pracuje, má oproti ostatním alespoň tu výhodu, že může navštěvovat zamčené kabinky, do kterých se veřejnost (s výjimkou návštěvníků zámecké kavárny) nedostane. Lidem „zvenčí“ však vůbec nezávidím.

Komu ještě není co závidět, to jsou paní uklízečky. Jejich práce občas vyžaduje hroší kůži a silný žaludek. Jedna z nich nedávno správně poukázala na to, že si lidé ničeho neváží. Jinde se za použití toalety platí, na zámku po lidech nikdo nechce ani korunu. Přesto (nebo právě proto) se tam někteří chovají jako čuňata.

S každou toaletou mají zámecké uklízečky trochu jinou zkušenost. Nejčistší jsou kabinky na klíč a z těch veřejně přístupných jsou na tom kupodivu mnohem hůře ty dámské. Co se týče holdování alkoholu v prostorách WC, pak po ženách zůstávají v kabinkách nejčastěji takzvané lahváče a láhve od vodky či rumu, muži po sobě na toaletách zanechávají spíše krabice od vína.