Kořeny sokolství mají Skaličtí v nedalekých Semilech. „Maminka šla po válce do Jablonce a já v deseti letech začala chodit do Sokola, ve čtrnácti jsem začala s gymnastikou a v osmnácti jsem si udělala trenérský kurz a začala jsem trénovat děti,“ vzpomíná dodnes stále aktivní Marta Skalická.

V devadesátých letech slíbila sama sobě, že, až půjde do důchodu, tak se začne jednotě věnovat víc. Tehdy byla učitelkou a věděla, že obojí nejde dohromady, především z časových důvodů. A k tomu ještě měla svoji rodinu.

„Nevěděla jsem, co mě čeká, ale skočila jsem do vody a šla jsem do toho. Mladí k nám chodili a chodí cvičit, ale funkci nikdo dělat nechce. Podařilo se mi získat pro Sokol moji prostřední dceru Jitku a ta slíbila, že se toho ujme,“ zmínila.

Jitka Skalická cítila, že je potřeba dát sokolské činnosti v Jablonci nový impulz. „Začala jsem se zajímat o to, jak bychom mohli vylepšit jabloneckou sokolovnu. A nebyla to myšlenka jen o tom objektu, ale souvisel s tím i jeho provoz. Pro Sokol jsem se nadchla a jsem ráda. A pro sokolovnu jsem se nadchla taky. Myslím, že pokud má mít sokolská činnost smysl, tak je potřeba v ní pokračovat,“ poznamenala.

Dobře ví, že i sokolovny mají svá tajemství, která se odhalí až postupem času.

Sokolovna v Jablonci byla postavená v roce 1898. Vybudovalo ji tehdejší většinou německé obyvatelstvo města Jablonce, kterých zde žilo skoro devadesát procent. Tehdy už ve městě čtyři roky Sokol fungoval a měl malý tělocvičný sál společně s Českou besedou.

Ve městě ještě nebylo ani divadlo, ani velká radnice. A obyvatelé postavili tuto stavbu jako významnou budovu společenskou, kulturní a samozřejmě tělovýchovnou. A byla to tehdy jedna z nejhonosnějších staveb ve městě, navíc velmi zajímavá.

Výlet v Lužických horách - hrad Tolštejn.
Vzhůru k hranicím. Nejkrásnější výlet na severu leží jen kousek od Liberce

Dodnes lze leccos pozorovat. „Při vstupu projdeme vstupním foyer do suterénních prostor budovy. Původně sloužil jako zázemí jeviště a pódia. Když jsme odbourali všechny nevhodné přístavby, objevil se krásný, původní prostor, který vznikl ve 30. letech při první rekonstrukci a dostavbě sokolovny. Na tento vstup navazuje prostor, který byl původně restaurací a tělocvičnou. Rádi bychom z něj opět vytvořili multifunkční, víceúčelový sál. Nejvíce se nám líbí odhalené litinové sloupy, které byly schované pod sádrokartonovým obložením.“

Díky vyklízecím pracím v jablonecké sokolovně potvrdila Jitka Skalická, že narazili ještě na další „poklad“.

„Objevili jsme studnu. A při pohledu do stavebních výkresů budovy jsme si uvědomili, že se nachází přímo ve svislé ose věže této stavby. Takže v suterénu je studna, nahoře vstupní foyer, pak hala v prvním patře a nad ní je věž, která původně sloužila k prosvětlení vstupní haly. Nebyly tady ani patro, ani zasedací místnost. Později, v 70. letech, při rekonstrukci budovy, byla věž přestropená, zpřístupněná a vznikl v ní prostor pro šachisty a v nižších patrech i skladové prostory,“ představila objevená zákoutí sokolovny Jitka Skalická.

K významnému výročí Sokola přispěla také místní Střední umělecko průmyslová škola. Její studenti si zorganizovali soutěž, ze které vyšel vítězný návrh slavnostního odznaku k výročí Sokola.