Čínští vědci nazvali mimořádnou fosilii hominida, jehož ostatek nalezli nedaleko města Charbin na severu země, Homo longi, neboli dračí muž. Jejich kolegové, jsou ale při výkladu tohoto nálezu, který by mohl být novým druhem, mnohem opatrnější. Obrovská zkamenělá lebka by totiž mohla být úvodem do přepsání příběhu lidské evoluce.

Podle čínských vědců ale analýza pozůstatků potvrdila existenci nové větve lidského rodokmenu a odhalila dříve neznámou sesterskou skupinu rodu Homo, navíc skupinu, jež by byla příbuzná s moderními lidmi mnohem více než všeobecně známí neandertálci.

„Jedná se o jeden z nejdůležitějších nálezů posledních padesáti let,“ uvedl pro britský deník The Guardian Chris Stringer z Natural History Museum v Londýně, který se na objevu podílel. „Je to nádherně zachovaná zkamenělina,“ dodal

Obří lebka má navíc za sebou pozoruhodný příběh. Podle archeologů ji původně nalezli již v roce 1933 čínští dělníci, kteří během japonské okupace budovali most přes řeku Sungari v Charbinu. Aby nález nepadl do rukou okupačních sil, byl zabalen a ukryt v opuštěné studni. Znovuobjevena pak hlava byla až v roce 2018, poté, co jeden z dělníků těsně před smrtí o ní vyprávěl svému vnukovi.

Náročný život v brutální zimě

Mezinárodní tým vedený profesorem Qiang Ji z čínské univerzity Hebei Geo určil staří kosti nejméně na 146 tisíc let. Lebka má jedinečnou kombinaci primitivních a moderních lidských rysů, přičemž obličej se více podobá Homo sapiens. Zachovala se i jedna masivní stolička.

Lebka, která je 23 centimetrů dlouhá a více než 15centimetrů široká, je podstatně větší než mozkovna dnešního člověka a má dostatek prostoru pro moderní mozek o objemu 1,4 litru. Pod výrazným nadočnicovým obloukem leží velké čtvercové oční důlky, které i přes svoji velikost mají charakter moderních očních otvorů. „Ten chlap měl opravdu velkou hlavu,“ pokračoval Stringer.

Vědci se domnívají, že lebka patřila muži ve věku kolem padesáti let, který by byl i v dnešních dnech působivým fyzickým zjevem. Jeho široký baňatý nos mu umožňoval vdechovat obrovské objemy vzduchu, což naznačuje energeticky náročný životní styl. Jeho jedinečná velikost mu pak pomáhala odolat místním brutálním zimám. „Homo longi je silně stavěný, velmi robustní,“ uvedl pro deník Xijun Ni, paleoantropolog z Hebei Geo. „Je těžké odhadnout jeho výšku, ale mohutná hlava napovídá, že byl vyšší, než je dnešní průměrná výška moderního člověka.“ To znamená, že by měl mít více než 184 centimetrů.

Aby vědci zjistili, do které části lidské historie charbinský dračí muž patří, porovnali míry nálezu s dalšími 95 lebkami. K jejich překvapení by měla společně s několika dalšími, nalezenými rovněž v Číně, tvořit novou lidskou větev.

Čínští vědci věří, že je dostatečně odlišná, aby podle ní byl určen nový druh. Ovšem Stringer o tom není zcela přesvědčen. Podle jeho zkušeností by se mohlo jednat o podobný nález jako v roce 1978 v čínském okrsku Ta-li (anglicky Dali). „Raději proto nález nazývám Homo daliensis. Důležitá je ale něco jiného než název. A tou je možnost potvrzení existence tzv. třetí linie pozdějších lidí, kteří žili paralelně s neandertálci i Homo sapiens." Podrobnosti o této linii publikoval ve třech textech odborného magazínu The Innovation.

Může jít o lebku jiného druhu

Ale ať už nazveme charbinský nález jakkoliv, existuje ještě další možnost. Může se jednat o lebku denisovana, což je záhadná skupina vyhynulých lidí známá především z DNA a kostních fragmentů nalezených na Sibiři. „Ano, tento exemplář by mohl být denisovan, ale i u této možnosti musíme být velmi opatrní.  Potřebujeme kromě řady dalších vzorků DNA i mnohem komplexnější nálezy jejich kosterního materiálu, řekl Stringer.

Paleoantropolog John Hawks z University of Wisconsin-Madison uvedl, že myšlenka nové linie lidí je „provokativní tvrzení, protože lebky mohou vypadat podobně i u velmi vzdálených příbuzných. Myslím ale, že ještě nenastal vhodný okamžik pro pojmenování nové linie. Opakovaně totiž zjišťujeme, že vzhled pro starověké lidi při páření skoro nic neznamenal a že se běžně křížili.“

Jeho kolega Mark Maslin z University College v Londýně pak pro britský deník poznamenal: „Nádherně zachovaná charbinská lidská lebka nám nabízí další důkazy, že lidská evoluce nebyla jen pouhým evolučním stromem, ale spíše hustým propleteným keřem. Vždyť v okamžiku, kdy se na Zemi objevil náš druh, zde současně žilo dalších deset druhů hominidů.“

I on zmínil řadu mezidruhových interakcí a křížení podložených genetickými analýzami. „Náš vlastní genom nese stopu mnoha jiných druhů. K vážnému zamyšlení spíše vede fakt, že i přes tuto diverzitu se asi před 60 tisíci lety z Afriky vynořil nový druh Homo sapiens, který všechny ostatní jasně ve všem překonal a tím zapříčinil jejich vyhynutí. O existenci našich nejbližších příbuzných tak víme jen díky nálezům, jakým je bezesporu charbinská lebka,“ dodal pro The Guardian Maslin.