Stonehenge nemusel být rituálním místem. Vědec přišel se zajímavou studií

Dlouhá letá panovalo přesvědčení, že byla stavba používána spíše pro ceremoniály a rituály, než jako nástroj pro sledování dnů, měsíců a ročních období. Nová studie Timothyho Darvilla, profesora archeologie na Bournemouthské univerzitě ve Spojeném království, však dospěla k závěru, že Stonehenge sloužil jako kalendář a ukazuje, jak mohl fungovat.

Vědci zkoumají záhadnou mumii. Vypadá jako mořská panna

Stonehenge je vyroben ze dvou druhů kamene: větší jsou sarsen a menší jsou “modrokamenné” monolity až z Walesu. Ty byly prý ve Stonehenge vztyčeny před pěti tisíci lety, tedy staletí před tím, než k nim byly přidány větší sarseny.

Týden měl deset dní

Prstence třiceti vzpřímených sarsenových kamenů, podpírajících třicet horizontálních překladů, představují dny v měsíci. Výrazné kameny v kruhu označují podle studie začátek tří desetidenních týdnů (jednoho měsíce).

Vědci vyřešili záhadu. Už vědí, jak přesně byly vyrobeny nejstarší kalhoty světa

Dvanáct takových měsíců by dávalo dohromady 360 dní, což na první pohled nevychází. Součástí stavby je však také skupina trilitů (struktur sestávajících ze dvou velkých svislých kamenů podpírajících třetí kámen), která je uspořádána do tvaru podkovy uprostřed. Ty podle Darvilla představují dalších pět dní potřebných k tomu, aby odpovídaly 365dennímu slunečnímu roku. 

Čtyři menší kameny, které leží vně kruhu v obdélníku, představovaly způsob, jak sledovat přestupný rok, přičemž každé čtyři roky měl jeden den navíc. „Nalezení slunečního kalendáře v komplexu Stonehenge otevírá zcela nový způsob, jak na památku nahlížet,“ uvedl v tiskovém prohlášení britský archeolog.

Nepřesvědčivá teorie

Jiné experty však Darvilova studie nepřesvědčila. „Výpočty nesedí. Proč by se sloupky trilitů měly rovnat jedné svislici sarsenova kruhu, proč by obojí představovalo jeden den?“ napsal CNN e-mailem Mike Parker Pearson, profesor Archeologického ústavu univerzity College London a vedoucí výzkumného projektu Kameny Stonehenge.

Vědci řeší velkou záhadu. Ve starověké lebce z Peru našli kovový implantát

Výchozím bodem pro Darvillovu novou teorii byl výzkum, který zjistil, že všech třicet masivních sarsenových kamenů pocházelo ze stejné oblasti a do stavby byly zakomponovány ve stejnou dobu. Podle něj by tedy měly být jasně chápány jako jedna jednotka.

Teorii prý nezpochybňuje ani fakt, že ve svých původních polohách je dnes jen 17 ze 30 vzpřímených kamenů a také chybí 22 horních překladů. Archeologické práce na místě totiž tvrdí, že to není proto, že by byla památka nedokončená, ale spíše tím, že se masivní kameny ve starověku ztratily. 

Podobný typ kamenného kalendáře je pro nás v současnosti poměrně neznámý, v minulosti se však, zhruba ve stejnou dobu, kdy byl postaven Stonehenge, podobný systém používal ve starověkém Egyptě a dalších kulturách východního Středomoří. Odtud mohli stavitelé snad nejznámější britské památky čerpat inspiraci, řekl Darvill.

Nedávné objevy hrobů a artefaktů poblíž kamenného kruhu ukázaly, že Stonehenge nebyl domovem pouze jedné izolované skupiny, ale součástí hluboce propojeného světa.