Zvířata, která se přesunula do velkých měst, mohou získat víc, než by vůbec čekala. Lidské střevní mikroorganismy se dostávají do městské přírody a potenciálně ohrožují zdraví zvířat.

Vzorky fekálií zvěře z celého světa naznačují, že městští tvorové mají mikrobiální komunity, které mají více společného s těmi u lidí ve městech než na venkově anebo s volně žijícími tvory v divočině, uvedli vědci v předběžné studii.

Městští tvorové jsou si blízcí

Už v minulosti výzkum zjistil, že zvířata chovaná v zajetí mohou získat lidské mikroby, dokonce některé spojené s gastrointestinálními poruchami, nedostatečnou imunitou nebo zastavením růstu. Nyní je to poprvé, kdy byl nalezen humanizující účinek mezi lidmi a plazy žijícími ve městech.

„Mnoho mikrobů objevujících se v populacích v industrializovaných oblastech se také vyskytuje u městské divoké zvěře, zatímco u venkovských zvířat zcela chybí,” říká Andrew Moeller, evoluční biolog z Cornell University, který stojí za novou studií.

V USA žije velká populace jelenců běloocasých. Vědci nyní se znepokojením sledují, že se mezi zvířaty šíří omikron.
Omikron se v Americe rozšířil mezi divoká zvířata. Vědci se bojí nových mutací

Spousta zvířat skrývá symbiotická společenství mikrobů. Jde o produkty evoluční historie, které hrají důležitou roli v imunitě a kondici. Aby Moeller a jeho tým mohli porovnat mikrobiální komunity u lidí a městských zvířat, analyzovali 492 vzorků výkalů odebraných lidem, kojotům a ještěrkám v městských a venkovských lokalitách po celém světě. V každém vzorku hledali mikrobiální DNA, které následně porovnali.

Z výzkumu vyplynulo, že městští kojoti a plazi měli komunity střevních mikrobiomů podobnější lidem z měst než venkovanům nebo volně žijícím zvířatům v přírodě. Nejpozoruhodnější je objev 18 linií bakterií v městské přírodě, které se vůbec nevyskytly u jejich venkovských protějšků.

Může to být jídlem

Vědci zjistili, že lidské střevo je zdrojem nových bakteriálních linií nalezených v městské přírodě. Je tedy pravděpodobné, že je zvířata nějakým způsobem chytila od lidí. Člověk totiž každý den vylučuje své osobní mikrobiální mraky.

Mořská hvězdice napadená zákeřnou nemocí.
Krutý příběh pod hladinou: Smrtelná nemoc proměňuje mořské hvězdice v bláto

„Nejjednodušším vysvětlením by bylo, že zvířata jen žijí ve stejném prostoru, a proto tak sbírají mikroby,” řekl Moeller. Mohlo by to ale také být kvůli požírání zbytků jídla po lidech. Některé bakterie jsou totiž spojeny s dietou s vysokým obsahem tuku a bílkovin, což se obvykle konzumuje ve městech.

Mikrobiolog Mark van der Giezen z norské univerzity ve Stavangeru, který se na studii nepodílel, zdůraznil, že je nutné brát v úvahu místní stravu a patologii. „Urbanizace je společenský fenomén velmi složité povahy,” dodal.