Soustavu V Sge totiž pozvolna nasává blízký bílý trpaslík, tedy zhroucený pozůstatek hvězdy průměrné hmotnosti. A podle odborníků Lousianské státní univerzity je to právě tato dvojice "nebeských smolařů", kdo je předurčen k tomu, aby se stal vůbec zdaleka nejzářivější hvězdou v galaxii Mléčná dráha, jasnější nežli Sirius, který drží v současnosti přední místo. Informuje o tom server Science Alert.

Za 60 let přijde hvězdná exploze

Kdy k tomu dojde? Jsou-li předpoklady astronomů správné, pak asi za 60 let. Jak se hvězda a její trpasličí společník postupně stávají jedním jsoucnem, připravuje se vše na to, aby toto jejich sloučení vyvrcholilo hvězdnou explozí, která je už "za rohem". 

"Kolem roku 2083 se tempo tohoto srůstání začne katastroficky zvyšovat a na bílého trpaslíka se bude neuvěřitelně vysokou rychlostí rozlévat hořící hmota. A jakmile v této spirále smrti dopadne na trpaslíka veškerá hmota z hvězdy, která ho provází, vytvoří to z ní supermasivní vítr, jenž bude zářit minimálně stejně jasně jako Sirius, možná dokonce tak jasně jako Venuše," říká astronomický fyzik Bradley Schaefer z Lousianské státní univerzity.

Zbytky Keplerovy supernovy, která jako poslední vybuchla v Mléčné dráze. Její explozi pozoroval v roce 1604 právě Jan Kepler
Vesmír skončí ohromnou explozí, předpovídají fyzici

Podle autorů tohoto scénáře může být tato exploze nejjasnější známou novou všech dob, téměř tak jasnou jako supernova. Svět podle nich zažil něco podobně extrémního naposledy před více než 100 lety, hvězdná soustava V Sge se však od této minulé události již nyní v několika bodech liší.

Bílí trpaslíci jsou sami o sobě v podstatě "oharky" umírajících hvězd, odsouzené k tomu, aby pomalu dožhnuly, vydaly ze sebe veškerou energii nashromážděnou za aktivního života hvězdy a zchladly až do neviditelnosti, tedy do podoby černých trpaslíků. Když se však stanou součástí binární soustavy, neboli vytvoří dočasnou dvojici s blízkou doprovodnou hvězdou, mohou si od ní "ukrást" dostatek "paliva" na to, aby krátkodobě přežili.

Jde o podobný, ale ne úplně shodný proces jako u vzniku klasické novy, k němuž dochází, když povrch bílého trpaslíka zahřívá blízká hvězda, dokud nedojde k nekontrolovatelné jaderné fúzi.

Hladový trpaslík požírá čtyřikrát větší kořist

U takzvané trpasličí novy, jako je právě V Sge, dochází namísto toho ke vzniku kataklyzmatické proměnné hvězdy, vyvolanému tím, jak obyčejná hvězda na binární oběžné dráze pomalu padá do bílého trpaslíka.

Podle astronomů existuje v celé galaxii těchto kataklyzmatických proměnných hvězd pravděpodobně více než milion, ale V Sge je nejextrémnější, jakou kdy viděli, zhruba stokrát jasnější než všechny ostatní známé příklady. Je to dáno pravděpodobně velikostí doprovodné hvězdy, jež je téměř čtyřikrát větší než hladový bílý trpaslík, který ji pohlcuje.

Astronomové zřejmě identifikovali mrtvou hvězdu, uvězněnou na devítihodinové eliptické oběžné dráze kolem supermasivní černé díry
Výjimečný objev. Vědci nalezli hvězdu, která „přežila“ pohlcení černou dírou

"Ve všech ostatních známých kataklyzmatických proměnných je bílý trpaslík hmotnější než obíhající normální hvězda, takže V Sge je v tomto směru naprosto jedinečná," říká Schaefer.

Jeho tým začal měřit jas hvězdy V Sge na starých fotografiích oblohy archivovaných Observatoří Harvardovy univerzity, a sestavil tak její podrobné dějiny sahající až do 90. let 19. století. Při bližším pohledu na tuto časovou osu zjistil, že V Sge zřejmě přechází spirálovitě do trpasličí hvězdy mnohem rychleji, než by se dalo čekat, a stále se přibližuje k masivnímu přenosu hmoty, jenž bude s velkou pravděpodobností vysoce explozivní.

Tajemná mlhovina se nachází v souhvězdí Cetus, známém také jako souhvězdí Velryby, asi 1600 světelných let od Země
Vesmír odhalil unikát. Uvnitř růžové mlhoviny se hvězdy chovají jinak

Důvodem je právě její velikost: protože je tak velká, bude muset podle autorů nové studie veškerý její plyn propadnout během posledních týdnů a dnů po sloučení do trpasličí hvězdy, což vyvolá větší hvězdný vítr, než jaký byl kdy zaznamenán.

Podle astronoma Juhana Franka z Lousianské státní univerzity tím exponenciálně vzroste i svítivost V Sge. "Toto rozjasnění může nastat pouze tehdy, když se exponenciálně zvyšuje rychlost dopadu hmoty z doprovodné hvězdy, k čemuž vede to, že se binární oběžná dráha rychle spirálovitě mění," uvedl Frank.

Těšte se mezi roky 2067 a 2099

Kdy k této pozoruhodné vesmírné události dojde, úplně jisté není. Podle astronomů by se obě hvězdy mohly sloučit někdy mezi lety 2067 a 2099, což dává některým dnes žijícím lidem naději, že by tento pozoruhodný nebeský jev mohli ještě spatřit na vlastní oči. 

Dopadové krátery v oblasti Lunae Planum na Marsu
Vědci slaví. Krátery na Marsu poodhalily další skrytá tajemství planety

"Lidé na celém světě mohou odnynějška počítat s tím, že po dobu zhruba jednoho měsíce budou moci pozorovat podivuhodnou hostující hvězdu, zářící jako nejjasnější bod na noční obloze, přímo pod souhvězdím Labutě,“ říká Schaefer. 

Astronomický tým prezentoval svá zjištění na 235. setkání Americké astronomické společnosti.