Nedávné předpovědi vědců jsou velmi skeptické. Tvrdí totiž, že by i v tom nejlepším případě mohly zmizet dvě třetiny krajiny, která je charakteristická porostem travin, mechů, keřů a lišejníků. Zůstaly by po ní dvě části vzdálené od sebe 1553 mil (2500 kilometrů).

Roztáním permafrostu (trvale zmrzlé půdy) v tundře by se do atmosféry mohlo uvolnit obrovské množství nahromaděných skleníkových plynů, což by mohlo urychlit celosvětové oteplování.

Dopad na oteplování

„Vidět, jak rychle se tundra dokáže změnit v les, pro nás bylo děsivé,“  řekl pro Live Science ekolog Stefan Kruse z Helmholtzova centra pro polární a mořský výzkum Alfred Wegener Institute (AWI) v německém Bremerhavenu.

Sekvoje. Jedny z nejstarších stromů na světě.
Nejstarší stromy na světě hynou. Vědci přišli se záchranou jako ze sci-fi filmu

Ztráta tundry bude nejen ranou pro biologickou rozmanitost a lidskou kulturu, ale může také urychlit oteplování Arktidy, dodal Kruse.

Zdroj: Youtube

Oteplování v Arktidě v posledních desetiletích rychle postupuje, přibližně dvakrát rychleji než oteplování ve zbytku zeměkoule. Podle údajů Národního střediska pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC) se v letech 1960 až 2019 teplota vzduchu v celé arktické oblasti zvýšila o téměř čtyři stupně Celsia. Toto teplo snížilo pokryv mořského ledu a ovlivňuje i arktickou pevninu. Jedním z důsledků je posun sibiřských modřínových lesů směrem na sever. 

Průzkum celé plochy

Jak rychle tyto lesy nahradí travnatý křovinatý ekosystém tundry, není známo. Podle Kruseho nejsou tyto změny v reakci na klima na celém světě konzistentní. V některých oblastech se stromořadí posunulo na sever. Jinde zůstává na stejné úrovni, někde dokonce ustupuje. Předchozí výzkumy sibiřské tundry se soustředily na malé oblasti, ale v jednotlivých lokalitách můžou být velké rozdíly.

Nyní Kruse a jeho kolegyně, profesorka z AWI Ulrike Herzschuhová, vytvořili nový počítačový model, který vyhodnocuje celou čtyři tisíce kilometrů dlouhou oblast sibiřské tundry.

Dinosauři. Záhadní živočichové, kteří nepřestávají fascinovat vědce. Ilustrace.
Vědci jsou na stopě největší záhadě dinosaurů. Zkoumají proto jejich genitálie

Model zohledňuje životní cykly jednotlivých stromů: od toho, jak daleko mohou rozptýlit svá semena, přes to, jak dobře rostou, když čelí konkurenci jiných stromů, až po rychlost růstu v závislosti na teplotě, srážkách a hloubce letního tání permafrostu, ke kterému v oblastech tundry dochází.

I optimistický scénář je nešťastný

Výzkumníci zjistili, že jakmile se zalesnění začne v reakci na oteplení pohybovat na sever, činí tak rychle a není pravděpodobné, že by se v případě ochlazení opět stáhlo. Podle scénáře, v němž se emise uhlíku do roku 2100 sníží na nulu a globální nárůst teploty zůstane pod 3,6 stupně Celsia, by do roku 2500 zbyla jen necelá třetina z dnešní tundry.

Tento zlomek by se rozdělil na dvě minitundry: jednu na Čukotce na dálném východě a druhou na Tajmyrském poloostrově na severu.

Hejno sleďů proplouvá mezi částicemi mikroplastů. Ilustrační snímek
Stop znečištěným oceánům. V boji s mikroplasty může pomoci robotická ryba

Ani tento neradostný scénář však nemusí být bez velmi rychlé akce realizovatelný, což znamená, že výsledek pro tundru může být ještě mnohem horší.

Podle modelu, při němž by emise uhlíku začaly klesat až v roce 2050 a do roku 2100 by se snížily na polovinu, by modříny do roku 2500 pokryly všechno kromě 5,7 procenta současné tundry, čímž by tento ekosystém v podstatě zanikl.

Ohrožení zvířat i lidí

Když Kruse a Herzschuhová testovali, co by se stalo, kdyby teploty opět klesly poté, co by se tundra stala lesem, zjistili, že stromořadí by neustupovalo tak rychle jak postupovalo vpřed. „Jakmile se dospělé stromy usadí, vydrží toho hodně,“ řekl Kruse.

Studie přímo nemodelovala, co by se mohlo stát s obyvateli tundry, jako jsou sobi, ale rozdělení populací na dvě oblasti, je obvykle pro přežití druhů špatné.

Gran Abuelo, tedy španělsky pradědeček, by mohl být podle nové studie nejstarším stromem světa. Někteří vědci se domnívají, že by mohl mít až 5 400 let.
Nejstarší strom světa? Mohl by jím být Pradědeček z chilských And, míní vědci

Sobi migrují během roku ze severu na jih a zpět a dosud není známo, jak by mohlo rozšiřování lesů tento jejich pohyb a životní cykly ovlivnit. Dopady následně pravděpodobně pocítí i lidé. Domorodé kultury, jako jsou například Něnci na severozápadě Sibiře, totiž soby pasou i loví. „Tato kultura je částečně závislá na tundře. Pokud o ni přijdou, bude to pro lidstvo velká ztráta,“ vysvětlil Kruse.

Nebezpečí rozmrznutí virů a mikrobů

Nejisté zatím zůstává také to, jak by mohla ztráta tundry ovlivnit budoucí oteplování. „Zakrytí mechovitých křovinatých pastvin vysokými stromy by mohlo situaci pravděpodobně zhoršit. Sněhem pokrytá tundra má světlejší barvu než koruny modřínových lesů; lesy proto budou pohlcovat více tepla než tundra, což může způsobit, že se Arktida rychleji a více ohřeje,“ řekl Kruse.

Toto dodatečné teplo by mohlo urychlit a prohloubit tání permafrostu v tundře. Ten přitom uchovává obrovské množství skleníkových plynů - podle NSIDC až 1400 gigatun. Tání permafrostu by mohlo uvolnit nejen tyto plyny, ale také dlouho zmrzlé mikroby a viry.

Bitva u Waterloo
Kam zmizely mrtvoly? Vědci řeší záhadu bitvy u Waterloo, mají děsivou teorii

Změny pravděpodobně přesáhnou i rámec nahrazení tundry modříny, dodal Kruse. S tím, jak teplejší léta rozmrazují stále hlubší a hlubší vrstvy permafrostu, mohou se do nich nastěhovat i stálezelené stromy.

Tyto jsou po celý rok pokryté listy a mohou absorbovat ještě více tepla než modřín. Jižní část tajgy, kde jsou již nyní teploty vyšší než na severu, se pravděpodobně ohřeje ještě více. To může vést suchu a lesním požárům, které uvolní do atmosféry ještě více uhlíku. Tato zjištění představují pádné důvody, proč prosazovat ambiciózní snižování emisí z fosilních paliv.

„Model použitý ve studii může být také použit k určení nejodolnějších částí sibiřské tundry. Tyto oblasti by mohly být upřednostněny pro investice do ochrany přírody,“ píše Kurse ve své studii.