Zprávu sepsal panel dvaceti odborníků na veřejné zdraví, virologii, ekonomii, behaviorální vědy, etiku a sociologii.

Jejich komentář sice není pokusem o předpověď budoucnosti, ale jejich zpráva pomáhá zúžit a ilustrovat některá možná opatření, která může svět přijmout, aby minimalizoval dopad pandemie do budoucna.

V příštích letech by zlepšení vývoje a distribuce vakcín mohlo pomoci viru SARS-CoV-2 dosáhnout nízké endemické úrovně, kdy by ve většině zemí docházelo pouze k omezenému a kontrolovanému přenosu.

První scénář: opitmistický

Pokud se na celém světě podíl lidí plně očkovaných proti covidu-19 zvýší ze zhruba 61 % všech dospělých na více než 80 %, mohlo by být zachráněno mnoho životů a sníženo riziko vzniku nových variant. Na druhé straně by to mohlo mít přínos i pro duševní zdraví, ekonomiku a udržitelný rozvoj.

Opičí neštovice se přenáší na člověka kousnutím či škrábnutím či přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů (zejména hlodavců). Přenáší se ale i z člověka na člověka vzduchem či tělními tekutinami. Inkubační doba je obvykle jeden až dva týdny.
PŘEHLEDNĚ: Opičí neštovice. Jak jsou nebezpečné a proč nepomůže vakcína

Ani v tomto optimistickém scénáři však koronavirus nezmizí, jeho šíření nicméně bude mnohem lépe zvládnutelné.

S největší pravděpodobností však k tomuto scénáři nesměřujeme. Zpráva ISC tvrdí, že vlády dosud pandemii prodlužovaly, protože se soustředily na národní strategie namísto mezinárodní spolupráce.

Druhý scénář: realistický

Naše dosavadní nečinnost namísto toho naznačuje pravděpodobnější výsledek. A sice, že míra proočkovanosti bude celosvětově nižší než 70 procent. Pokud se nezvýší, mohl by se nový koronavirus stát endemickým se sezónními vlnami, které by zahltily nemocnice v mnoha zemích a vyžadovaly by „aktualizované vakcíny a používání antivirotik“.

Podle zprávy ISC je právě toto tím nejpravděpodobnějším scénářem do roku 2027.

„Klíčová ponaučení jsou velmi jasná. I když se akutní fáze pandemie v zemích s vysokou mírou proočkovanosti chýlí ke konci, rizika zůstanou vysoká, mnoho lidí na světě stále nebude mít přístup k účinné vakcíně,“ píší vědci ve zprávě.

„Mohou se ještě objevit nové varianty. Ostražitost a pokračující vývoj vakcín a léčebných postupů jsou tedy i nadále nezbytné,“ stojí ve zprávě.

Detailní pohled na léze pravděpodobně opičích neštovic na paži a noze čtyřleté africké holčičky. Snímek byl pořízen v lednu 1971 v Libérii. Infekci způsobil vir neštovic typu vakcinie, variola nebo právě opičí neštovice
Opičí neštovice: Pocházejí od hlodavců. Šíření mezi lidmi vědce znepokojuje

V tomto scénáři neexistuje žádná oblast politiky, která by zůstala nedotčena. Vlády si musí uvědomit, že nesčetné dopady pandemie nebudou vyřešeny rychle. Nesmí předstírat, že krize skončila jen proto, že se snížila úmrtnost. Mnoho občanů čeká ještě mnoho let obtíží a výzev.

Nejvíce budou postiženi zranitelní lidé, jako jsou ženy, děti a starší občané. Země s nízkými příjmy budou mezitím v budoucnu čelit kolapsu zdravotního systému a rostoucí potravinové nejistotě.

Třetí scénář: pesimistický

Pokud bude nacionalismus a populismus nadále sílit, autoři zprávy se obávají, že se důvěra mezi vládami a jejich obyvateli bude dále zhoršovat, což sníží využívání vakcín.

Tento scénář nazývají „zmeškané zotavení“. S rostoucím geopolitickým napětím by protekcionistická politika mohla vážně ztížit globální spolupráci. Tedy přesný opak toho, co je k řešení mezinárodní krize potřeba.

V tomto nejhorším scénáři by bylo proti covidu-19 plně očkováno méně než 60 % světové populace a země s nízkými příjmy by stále měly omezený přístup k prvním dávkám a antivirovým lékům.

„V důsledku toho zůstává virus covid z velké části nekontrolovaný a v některých částech světa dochází k závažným recidivám,“ uvádí se ve zprávě.

Aby se podobná chmurná realita neopakovala, musí podle odborníků vlády spolupracovat a investovat do systémů zdravotní péče, integrovat systémy vědeckého poradenství a řešit prohlubující se nerovnosti ve vzdělání a bohatství.

Pandemie mohou souviset se změnou klimatu

Zpráva ISC vyzývá vlády, aby odolaly pokušení snižovat klimatické cíle kvůli krátkodobému zisku.

Je možné, že rostoucí změny klimatu a ničení životního prostředí v dlouhodobém horizontu pouze zvýší pravděpodobnost budoucích pandemií. A to už nikdo nechce zažít znovu.

Erupce podmořského vulkánu nedaleko souostroví Tonga v Tichomoří.
Vědci přišli s novými detaily o erupci sopky Tonga. Jejich zjištění jsou děsivá

„Koronavirová pandemie ukázala hodnotu mezinárodní vědecké spolupráce, a to i tváří v tvář kaskádovitým environmentálním rizikům a geopolitickému napětí," říká Mami Mizutori, generální tajemnice OSN pro snižování rizika katastrof.

„Musíme obnovit úsilí o vybudování mnohostranného systému, který by řešil nerovnosti a zároveň nás připravil na další krize. Ať už to bude další pandemie, změna klimatu nebo konflikt, máme šanci se z posledních dvou let poučit. V opačném případě se nám cíle udržitelného rozvoje vymknou z rukou,“ dodává.