Fyzici z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně oznámili, že se jim podařilo v kvantovém počítači nasimulovat dvě miniaturní červí díry. Význam tohoto úspěchu kvantové fyziky zpečetili tím, že mezi nimi dokonce přenesli zprávu. Experiment provedli na zařízení společnosti Google Alphabet nazvaném Sycamore.

Ve odborné stati zveřejněné v časopise Nature uvedli, že na základě teleportované kvantové informace se skutečně podařilo vytvořit průchozí červí díru. Při experimentu podle nich nedošlo k fyzickému přerušení prostoru a času. Výsledky výzkumu se vztahují na zjednodušený model vesmíru, který se podobá hologramu, kde kvantová pole na okraji časoprostoru určují, co se děje uvnitř. Odborníci to přirovnájí k etiketě na plechovce polévky popisující její obsah.

Může se vyhodit z vesmíru vejce, aniž by se rozbilo? Ilustrační snímek
Bizarní experiment: Vědec se pokusil hodit vejce z vesmíru, aniž by se rozbilo

Podle fyziků je to další krok, jak využít kvantovou fyziku ke zkoumání představ o abstraktních vesmírech, kde gravitace a kvantová mechanika harmonicky spolupracují. „Jedná se o testování kvantové gravitace na reálném laboratorním, experimentálním poli,“ upřesnila pro New York Times částicová fyzička a vedoucí výzkumu Maria Spiropuluová. Ta vytvořené úkazy na základě jejich vlastností označila jako dětské červí díry.

Zdroj: Youtube

Na přenos lidí je ještě brzy

Fyzička doufá, že se jejímu týmu podaří postupně vytvořit batolecí a dospělé červí díry. Dle jejích slov jsou však nyní vědci ještě daleko od toho, aby mohli takovými portály posílat lidi nebo jiné živé bytosti.

„Je rozdíl mezi tím, když je něco možné v principu, a tím, když je to možné ve skutečnosti,“ citovala CNN vysvětlení fyzika a spoluautora studie Josepha Lykkena z americké laboratoře pro fyziku a urychlovače částic Fermilab. „Takže se nezabýváme tím, jak poslat psa červí dírou. Pro mě je vzrušující už jen to, co se nám nyní podařilo“ dodal.

Je možné cestovat časem? Vědci zkouší nové a nové výzkumy.
Vědec přišel na to, jak cestovat časem. Výzkum jeho slova potvrdil

Podobné nadšení vyjádřil pro New York Times i fyzik z Massachusettského technologického institutu (MIT) Daniel Harlow, který se na výzkumu nepodílel: „O kvantové gravitaci nás to nenaučí nic, co bychom už nevěděli. Ale je to skvělý technický úspěch. Pokud bychom totiž nedokázali ani toto, pak by simulace zajímavějších teorií byla určitě mimo hru.“

Ostatní experti upozornili na fakt, že ve skutečnosti se nevytvořila fyzická červí díra. „Pokud by totiž tento počítačový experiment přivedl červí díru k reálné existenci, pak by se dalo s úspěchem tvrdit, že stejných výsledků dosáhnete, když si ji třeba jen načrtnete na papír,“ reagoval na studii odborník na kvantové výpočty z Texaské univerzity v Austinu Scott Aaronson. Zároveň ani jeden z oponentů nezpochybnil, že by se v budoucnu nemělo podařit skutečnou červí díru vytvořit. Podle Harlowa by se to mohlo stát do deseti až patnácti let, protože k tomu bude potřeba vyvinout dostatečně výkonné počítače.

Téměř 90 let výzkumů

Červí díry vstoupily do fyziky v roce 1935 jako jedna z nejpodivnějších předpovědí obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Ta popisuje, jak hmota a energie deformují prostor a vytvářejí to, čemu říkáme gravitace. V témže roce Einstein a jeho kolega Nathan Rosen v článku naznačili, že mohou existovat zkratky skrz tento časoprostor, které spojují dvojici otvorů. Ty jsou označovány jako Einstein-Rosenovy mosty. Fyzik John A. Wheeler v 60. letech 20. století pak tyto spojnice nazval červími dírami.

Barva duhovky závisí výhradně na množství melaninu
Barva očí hovoří za vás: Co prozradí o člověku modré, hnědé či zelené

Původně se myslelo, že tyto zkratky jsou jen čistě teoretické. Měly se třeba vždy zavřít, jakmile do nich něco vstoupilo. Ještě před několika lety více méně platilo, že takové kvantové triky nemají s gravitací nic společného. V roce 2013 však teoretičtí fyzici Juan Maldacena a Leonard Susskind představily ideu, v níž tvrdily, že mytické jevy, které Eistein označil za strašidelné akce na dálku, kdy spolu interagují dvě částice tak těsně, že mezi nimi vznikne jistý druh pouta, a červí díry, jsou ve skutečnosti dvě strany téže mince, z nichž každá je popsána jiným, ale vzájemně se doplňujícím matematickým jazykem.

„V experimentální vědě se již velmi dlouho snažíme najít způsob, jak tyto myšlenky zkoumat v laboratoři,“ sdělil Lykken. „A to je na tom to opravdu vzrušující. Je to způsob, jak se skutečně podívat na tyto velmi zásadní otázky našeho vesmíru v laboratorním prostředí,“ dodal vědec.

Červí díra

- Ve fyzice se jedná o hypotetický objekt umožněný schopností časoprostoru vytvořit zkratku přes prostor a čas.
- Poprvé byla popsána roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako takzvaný Einsteinův-Rosenův most.
- Pojmenování červí díra dostala až v roce 1967 od fyzika Johna Archibalda Wheelera.
- Název se vysvětluje analogií k červovi, který se z jednoho bodu povrchu jablka prokousává samotným ovocem k jinému bodu na jeho povrchu. Necestuje tedy dvoudimenzionálně po povrchu jablka, ale užívá třídimenzionální zkratky vyhloubenou dírou.
- Stala se oblíbeným útvarem pro science-fiction díla. Mezi nejznámější tituly, kde se objevuje, patří Star Trek, Hvězdná brána, Hvězdné války, Thor, Interstellar, Kontakt, Červený trpaslík.