Kliknutím zvětšíteČeská strana sociálně demokratická dále ztrácí. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) mírně posiluje na úkor Pirátů a STAN. A SPD ukusuje volební zisky komunistů. Tak by se daly shrnout hlavní změny ve volebním modelu Deníku po zohlednění nejnovějšího průzkumu stranických preferencí od agentury Data Collect pro Českou televizi.
Podle průzkumu Data Colect by volby do Sněmovny vyhrála koalice Pirátů a STAN s 27 procenty hlasů. Následovala by koalice Spolu, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s 20,7 procenta hlasů a za ní by skončilo vládní hnutí ANO s 19,4 procenta hlasů. Do dolní parlamentní komory by se ještě dostaly SPD s 13 procenty hlasů a KSČM s 6,2 procenta. ČSSD by skončila pod pěti procenty.
Redakce o průzkum zaktualizovala volební model Deníku. Vyplynulo z něj, že pokud by po říjnových volbách sestavili vládu Piráti, STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09, mohli by se opřít o pohodlnou většinu 114 poslanců.
Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median, STEM a Data Collect – aktuálně jde o čtrnáct posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty, „U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Syndrom skrytého voliče
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
Zajímavé je, že na Slovensku sociologové začali zohledňovat rozdíl mezi deklarovanou volbou a reálnými výsledky.
48
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
