Asi stovka posluchačů si od zpěvačky, která spolupracuje s řadou zahraničních hvězd jako jsou Meredith Brooks, Melissa Etheridge, Michelle Shocked či Lindsey Buckingham (Fleetwood Mac) vytleskala dva přídavky.

Američanku doprovodili členové hranicko-pražské kapely November 2nd.

ROZHOVOR

V rozhovorech často uvádíte, že jste si oblíbila město Hranice. V čem spočívá ta „osudová přitažlivost“ a kdy jste toto město navštívila poprvé?

Vím, je to trochu zvláštní… Zaprvé, November 2nd jsou z Hranic, a protože jsem se seznámila díky Davidu Biancovi, mému producentovi, právě s nimi, zavítala jsem při své první návštěvě v Česku přímo sem. Bylo to také jednodušší kvůli cestování s kapelou.

Druhý důvod je možná osud? V domě Romana a Saši (pozn. členové November 2nd) jsem četla knihu o architektuře města od Tomáše Pospěcha. Byla tam kapitola o Synagoze a já jsem v ní našla zmínku o rabínu Jakobu Rabinowitzovi. Můj pradědeček se jmenoval Jakob Rabinowitz.

Původem byl, co jsem slýchala v dětství, z Polska. Když odešel do USA, zkrátil si příjmení na Robin, a tak se jmenuji i já. Moje kořeny jsou v Polsku, v Rusku a z matčiny strany v Litvě. Takže - kdo ví. Možná jsem tady měla příbuzenstvo už před dávnou dobou.

Z Hranic pocházejí také členové kapely November 2nd a zpěvačka Saša Langošová. Dvě skvělé zpěvačky s kytarou v ruce. Jak jste se vlastně se Sašou seznámily a jaké jsou vaše společné projekty?

Jak jsem se už zmínila, seznámili jsme se díky producentu Davidu Biancovi, který míchal poslední cd November 2nd a produkoval mou poslední nahrávku. Pak jsme si psali a měla jsem štěstí, že mě vloni pozvali do Česka na letní festivaly. A tak jsem tady letos znovu na podzimním turné. Bavili jsme se do budoucna o možnosti společné nahrávky a každopádně spolu budeme i nadále vystupovat.

Letos v květnu jsem je já pozvala do Spojených států a měli jsme úžasné turné po západním pobřeží od L.A. (pozn. Los Angeles) až do Seattlu. Takže v budoucnu se možná naskytnou další možnosti, jak spolupracovat.

Českou republiku jste si už měla možnost „osahat“ na koncertním turné. Kde se vám hrálo nejlépe a jaké je české publikum ve srovnání s tím americkým?

Minulý rok se mi hrozně líbil Český Krumlov. Je to město jako z pohádky. Prostě nádherné. Ale samozřejmě miluji Prahu a během tohoto turné jsem v Praze strávila mnohem více času procházkami, a tak.

Město mě velmi inspirovalo a napsala jsem tři nové písničky. Myslím, že všechna česká města jsou krásná. Hranice mají výbornou uvolněnou náladu a já se zde vždycky cítím jako na prázdninách. Líbí se mi okolní kopce a řeka, která tudy protéká.

Oblíbila jste si během svých návštěv v Čechách nějakou českou hudební skupinu? Jak vlastně hodnotíte úroveň toho, co se v České republice hraje v klubech?

Myslím, že klubová scéna je skvělá. Když to srovnám s L.A., tam je to prostě příliš bláznivé. Děje se tam příliš mnoho věcí. A lidé jsou zahlcení Hollywoodem, hudbou a vším…

Myslím, že v Čechách se lidé o hudbu zajímají opravdověji, chtějí vidět kvalitní kapely a umělce a dovedou si je užít, aniž by tím sledovali jiný záměr – jde jim jen o zábavu a kulturu.

To je podle mě velmi důležité a je to na místní scéně poznat. Neměla jsem příležitost slyšet moc jiných kapel živě, poněvadž sama téměř každý večer hraji, ale dívala jsem se na webové stránky a setkala se s jinými kapelami, byli to moc příjemní lidé – například kapela NIL nebo Lenka Filipová, výborná kytaristka.

Kdo je vaším největším hudebním vzorem - nebo tím guru, který vás nejvíce ovlivnil? Nebo na vzory kašlete…

No, mě idoly příliš nezajímají. Ale měla jsem učitele hudby a kytary. Nejdůležitější je určitě Randy Rhoads, slavný kytarista Ozzy Osbournea. Přestože byl známý jako heavymetalový kytarista, byl mým učitelem na kytaru od 5 let a pracovali jsme hlavně na blues, na rytmu, stupnicích, sólové kytaře a tak dále. Byl tak pozitivní a velmi mě podporoval a neměl nejmenší problém s tím, že jsem malá holka, která chce hrát na kytaru. Vždy mě inspiroval a přiměl mě hledat vlastní styl.

Kromě kapel jako Heart nebo Led Zeppelin jsem měla příležitost hrát v sólové kapele Lindsey Buckinghama (z Fleetwood Mac). V USA je proslulý jako úžasný hudebník, kytarista, skladatel a producent.

Velmi mě inspiroval, abych více psala a stala se sólovou umělkyní, a také v tom, jak vystupovat a bavit lidi. On je poklad. Magický jak na pódiu, tak mimo něj a já jsem se od něj hodně naučila.

Chystáte nyní v Čechách nějaké další projekty kromě tohoto turné? Třeba natočení CD…

Ráda bych v Česku natáčela. Právě teď probíhá jednání s Lenkou Filipovou ohledně turné v Česku a na Slovensku v dubnu 2009. Zatím to není na sto procent, ale doufám, že se brzy dohodneme. A také snad budou další koncerty a natáčení s November 2nd!

O čem jsou nejčastěji vaše songy? O které ze svých pocitů se chcete s posluchači podělit?

Píšu hodně o vztazích, které jsem měla, nebo které právě prožívám. Také ráda sdílím pocity o poznávání sebe sama – o tom, jak se spojit se svým já, přijmout své já, podporovat je – je to vlastně taková autoterapie, ale je to velmi osvobozující.

Taky píšu o zkušenostech jiných lidí. Prostě dávám pozor a naslouchám. Někdy nápad vyplyne během chvíle z toho, co se právě děje a co zažívám.

Do jakých měst v Česku v rámci turné ještě zavítáte?

V pátekjedeme do hor do Českých Petrovic, kde hrajeme ve srubech Haida – jsou to báječné horské sruby s prostorem pro vystoupení a už jsem tam jednou hrála. Je to tam nádherné! Pak následují Hrušovany u Brna, Brno samotné a Opava. Příští týden letím do Londýna na další koncerty a také na kytarový seminář, který vedu.