Jejich přátelství trvá už dlouhou dobu. Znají se hlavně z mezinárodního setkání uměleckých kovářů s názvem Hefaiston, které se každoročně koná na hradě Helfštýně.

Teď však poprvé spolu několik měsíců i tvoří. Kovaná plastika, na které společně pracují, má název Tillia (lípa). Už začátkem května má ozdobit náměstí v Lipníku nad Bečvou, kam v pátek 16. ledna oba autoři díla zavítali.

ROZHOVOR

Co bylo důvodem vaší návštěvy v Lipníku nad Bečvou?

P.T.: Přijeli jsme sem seznámit se v terénu s místem, které bude osazeno plastikou Tillia. Tu vyrábíme podle návrhu Alfreda Habermanna, na kterém se podílela i jeho dcera Kristinka.

V jaké etapě se nachází vaše práce na Tillii?

P.T: Myslím, že jsme tak v polovině činnosti nebo lehce za polovinou. Máme už všechny díly takřka vykované a plastiku začínáme postupně kompletovat. Na plastice pracujeme v mé dílně v Náměšti nad Oslavou. Je to vhodnější hlavně kvůli přepravě, než kdybychom Tilliu vyráběli v Rakousku, kde žije Kristinka. Na výrobě plastiky se i s mými zaměstnanci podílí celkem pět kovářů.

Jak se vám daří spolupracovat, když vás od sebe dělí tak velká vzdálenost?

P:T.: Kristinka do kovářské dílny v Náměšti dojíždí z Rakouska. Vždycky u nás pár dní zůstane, část seskládáme a pak pracujeme na dalších dílech, které je nutné vykovat a natvarovat.

Kristinka ještě pracuje také na centrálním motivu, který bude zasazen uprostřed plastiky. Tento prvek už její otec nestihl dořešit a ona jej dotahuje do konce. Snaží se přitom trochu experimentovat s barvami a se smaltem.

Už víte, jak bude tento prvek v konečné podobě vypadat?

K.H.: Nechci jej omezovat nějakými konturami, chtěla bych ho pojmout trochu experimentálně. Chtěla bych, aby tento prvek představoval jakoby srdce, květ, energii, život, lehkost… Z technologického hlediska půjde v podstatě o dva vytepané díly plechu, na které přijde smalt.

Jaké to je pokračovat v díle, které po sobě zanechal krátce před svou smrtí váš otec?

K.H.: Tato práce je pro mě velmi výjimečná a silně emoční. Je to pro mě obrovská čest, ale zároveň velký závazek. Vím, že si toto dílo otec velmi přál, proto je mojí povinností dotáhnout je do konce.

Dílo má být odhaleno 9. května. Stihnete je v tomto termínu dokončit?

P.T.: V tom nevidím žádný problém, i když jde o poměrně rozměrnou plastiku. Její šířka bude kolem čtyř metrů a výška bude přesahovat dva metry. Plastika bude navíc umístěna na soklu, který bude mít výšku kolem jednoho metru.

Můžete prozradit, jakým aktivitám se kromě této plastiky v současné době věnujete?

P.T.: Připravuji dvě výstavy. Jednu ve Znojmě, kterou zahajuji už 5. února. Druhou výstavu připravuji pro Lipník nad Bečvou. To bude výstava v exteriéru, která se v tomto městě koná každoročně pod názvem Kov ve městě.

Nebudu na ní však prezentovat jen svá díla, ale přizval jsem si na pomoc i akademického sochaře Pavla Krbálka. Každý z nás zde představí kolem deseti věcí.

K.H.: Nedávno jsem dokončila velkou věc – navrhla jsem portál do gotického chrámu v Norimberku, takže duševně žiji ještě z této aktivity. Minulý rok jsem otevřela v rakouském Ybbsitz galerii a muzeum svého otce Alfreda Habermanna.

Teď pravě vytvářím plán akcí na rok 2009. Zároveň učím na kreativní akademii, kde v Ybbsitz vedu sekci v železe. Mám rozdělaných několik různorodých projektů.

Letos mě čeká také několik výstav. Jedna z nich bude i na hradě Helfštýně pod názvem Kovové variace. Půjde o mou první samostatnou výstavu na tomto hradě, která se uskuteční od 4. dubna do 30. srpna na druhém hradním nádvoří v Galerii.