Nechyběly tak skladby z kultovních desek Dark side of the moon, The Wall či Wish you were here.
Největším kladem celého večera byl precizní zvuk, který se kapele podařilo zreprodukovat. Při poslechu, především instrumentálních pasáží, tak měl člověk chvílemi pocit, že před ním snad opravdu kouzlí Roger Watters, David Gilmour a spol.
Hudebníci si připravili skutečně bohatý setlist, není divu, že jejich vystoupení rozdělila krátká přestávka.
„Hrajou samé krásné písničky, ale ještě musí zahrát Wish You Were Here," řekla o pauze Aneta M. v naději, že na možná největší hit kapely snad ještě dojde.
Většinu osazenstva sálu tvořili zástupci střední generace. Bylo až s podivem, jakou důkladnou znalost tvorby kapely návštěvníci koncertu po celý večer prokazovali. Počínaje znalostí textů, až po nadšené reakce při prvních tónech oblíbených kompozic.
Nejpůsobivějším momentem celého koncertu se stala interpretace epické skladby Time, která alespoň ve mně, vyvolala největší emoce.
Comfortably Numb, obzvláště pak legendární kytarové sólo, pak bylo důstojným vrcholem vydařeného večera, který opět dokázal, že Hraničané jsou v současnosti velice vděčné a zapálené publikum.
Muzikanti, kteří k nám přijíždějí, se zkrátka v takové atmosféře musí cítit dobře. A to je dobře.
David Král
