Než si pochutnáte na první jahodě, čeká vás spousta práce a zařizování. Zkuste si třeba prostřednictvím sociálních sítí najít společníky, s nimiž svou městkou zahradu založíte. Rozhlédněte se kolem sebe a začněte se ptát sousedů, možná oni si všimli pozemku v sousedství, který není dlouhodobě využívaný.

Zeptejte se ve škole nebo ve školce, kam chodí vaše děti. Školy mívaly pěstování přímo v osnovách, dnes se k němu pomalu vrací. Prostor by měl být dobře dostupný, ideálně oplocený. Ale i pozemky neoplocené mohou skvěle fungovat, pokud na ně koukáte třeba přímo z okna. Vaše zeleninka bude potřebovat závlahu, důležitá je proto také dostupnost zdroje užitkové či pitné vody, o nádrže na dešťovku časem postaráte sami, případně přístup k elektrické přípojce.

Vyvýšené záhony řeší nedostatek místa

Až si najdete pozemek, musíte se domluvit s jeho majitelem. Dobrou zprávou je, že založení zahrady není nutné ohlašovat, umístit jednotlivé vyvýšené záhony můžete bez souhlasu městského úřadu, ale potřebovat budete souhlas majitele pozemku. Jakmile máte nájemní smlouvu v ruce, je na čase začít s přípravou pozemku pro zahradničení. Konkrétní druhy zeleniny bude volit podle velikosti plochy a kvality půdy.

Pokud víte, že daná půda není plnohodnotnou zeminou, ze které by rostliny měly radost, nebo je dokonce plná toxických látek, poohlédněte se spíše po variantách vyvýšených záhonů. Je to dobrá volba také v případě, že je pozemek z velké části pokryt třeba betonem nebo dlaždicemi.

Nejlevnější variantou jsou tzv. bigbagy – pytle z umělé juty, ve kterých se pěstuje na mnoha komunitních zahradách. Jejich nevýhodou je však velmi rychlé vysychání. Před použitím si ověřte jejich původ, neměly by pocházet ze skladování třeba toxických materiálů. Vhodnější a po pravdě pohlednější variantou jsou dřevěné vyvýšené záhony. Pokud jste zruční, vyrobíte si je z palet, které se často získají zdarma. 

Paleta vhodná pro pěstování by měla být ošetřena tepelně (označení Ht či HeAt), a ne chemickou cestou. Před použitím je dobré ošetřit konstrukci lněným olejem a dovnitř dát nopovou fólii. Záhon vám nebude tolik vysychat a ochráněné dřevo déle vydrží. Anebo si můžete koupit již hotový vyvýšený záhon, najdete i ty vyrobené v integračních dílnách zaměstnávajících znevýhodněné skupiny.

Vyvýšený záhon nemusíte vysypávat pouze jednodruhovým substrátem. „Inspirujte se takzvaným bezorebným přístupem. Do spodní vrstvy dejte rozstříhané větve, štěpku či koňský hnůj. Kompost a následně substrát je vhodné umístit až do horní pěstební vrstvy a každoročně ho doplňovat. Záhon tak bude vyžadovat minimální údržbu a obměnu několik let,“ doporučuje Radka Pokorná. Navíc spodní vrstva lépe zadržuje vlhkost, vytváří svým rozkladem teplo a teplomilné rostliny jsou lépe vyživovány a lépe rostou. Nezanedbatelnou výhodou vyvýšených záhonů je pohodlnější pěstování, což potěší vaše děti i seniory.

Výživa a zálivka

Většina užitných rostlin má velké nároky na obsah výživných látek v půdě, budou potřebovat kvalitní kompost. Co nejdřív si proto kupte kvalitní kompostér. Materiálu na zpracování je na zahradě dost, ale je možné přihazovat i organický materiál z domácností zahradníků a lidí z okolí zahrady. Také ideální příležitost, jak do akce nalákat další sousedy.

„Nezapomeňte připravit návod, co do kompostéru patří a naopak nepatří,“ nabádá Radka Pokorná. Zahrada se neobejde bez závlahy. Pokud má nějaký blízký dům okapy a svody vedené vnějškem, můžete zbudovat odbočku a svádět dešťovou vodu do sudu, ideálně do nádoby zakopané pod zem – má většinou větší objem. Nemáte-li přímý zdroj kohoutkové vody, zkuste se domluvit se sousedním domem, zda by vám nedovolil připojit vlastní vodoměr, a smluvně se zavažte k placení vody, kterou využijete. Sběr vody a samotné zalévání je jedna věc, ale pomoci si můžete i šetrnými opatřeními – hospodárným zacházením s vodou, která vám na pozemek spadne, a snížením odparu vody z půdy.

Tady je několik z osvědčených postupů: Zakopané neglazované hliněné nádoby, které umožní pronikáním vody skrz stěnu nádoby zalévání přímo ke kořenům rostlin. Stačí vám obyčejný hliněný květináč s miskou. Porézní kapsle jsou moderní variantou zakopaných hliněných nádob.

Manuál pro komunitní zahrádkáře
První komunitní zahrady začaly v Česku vznikat před deseti lety, v posledních letech roste jejich počet exponenciálně. Současné zahrady většinou praskají ve švech a ty nové přibývají jako houby po dešti. Veřejně prospěšná společnost KOKOZA pomáhá s jejich zakládáním a provozováním už osm let. Pokud hledáte užitečné informace a kontakty na už existující provozovatele komunitních zahrad, obraťte se na ně. Spoustu praktických rad a návodů včetně celoročních osazovacích plánů vyvýšených záhonů najdete v publikaci Pěstování ve městě –  Zelené balkony, sousedské záhonky a komunitní zahrady, kterou připravil tým autorek z KOKOZA – Lucie Matoušková Lankašová, Radka Pokorná, Anna Černá, Anita Blahušová a Soňa Valčíková. Publikaci vydalo nakladatelství Smart Press, k dostání na www.smartpress.cz.