Osobně mířím na místo, kde má údajně neznámý muž střílet po hostech v jedné z restaurací v centru města. Má cesta z Uherského Hradiště končí u policejní pásky natažené přes celou vozovku poblíž jednoho z brodských supermarketů. Uprostřed jindy silně frekventované silnice Vlčnovská stojí vrtulník a hlídkuje několik policistů, kteří drží v dostatečné vzdálenosti hlouček přihlížejících li­dí.

Místem tragédie se rozlehla několikanásobná střelba

„Ty vole" zvolává zděšeně vedle mě stojící žena poté, co se vzduchem ozve asi šest hlasitých ran. Ty nás ohromí z nedalekého víceúčelového domu, v jehož patře je restaurace Družba. Právě ta je místem hrůzných událostí. Poté se rozhostí zlověstné ticho. (VIDEO zachycující střelbu ZDE)

„To vypadá na vpád policejní jednotky, na rány z pušek a ohlušující zásahové výbušky," říkám si. Nad hlavou se nám v momentě zjevuje policejní vrtulník, který se vznáší bezprostředně nad restaurací. To mě utvrzuje v tom, že se v tomto případě opravdu nejedná jen o běžný hospodský spor.

„Byla jsem zrovna v prodejně, když jsem slyšela nějaké rány. Bylo jich hodně. Pak jsem se dozvěděla, že se střílí přímo v patře nade mnou. Okamžitě jsem utekla," líčí mi zděšeně Dagmar Kadlčková, která již jen z povzdálí sleduje probíhající drama. „Stáli jsme zrovna na semaforu, když jsem před Družbou zahlédl dodávku, ze které vyběhli zakuklenci. Měli v rukou zbraně a nějaké beranidlo. Mířili rychle k hlavnímu vchodu," přidává svůj postřeh Stanislav Synčák. Ten kolem restaurace stihl projet ještě před tím, než byly přilehlé komunikace nadobro uzavřeny.

Neuvěřitelné zprávy o počtu obětí se později potvrdily

Já mezitím zabláceným terénem obcházím policií zapovězený prostor a ocitám se na hlavní brodské křižovatce. I tady několik policejních vozidel uzavírá příjezd k restauraci. Daleko za nimi vidím pohyb kolem restaurace. „Samí policisté, to nevěští nic dobrého," koušu se do rtu.

A po chvíli mě nadobro přechází mráz po zádech. „Je tam až devět mrtvých, míří sem policejní prezident a ministr vnitra," začínají mezi lidmi prosakovat první neuvěřitelné zprávy.

Paříž, Kodaň. To jsou pojmy, které mě vzápětí napadají, když si vybavuji jen nedávné teroristické útoky ze světových metropolí. „Dnes večer budou světová média své zprávy nejspíš zahajovat informacemi o našem Uherském Brodě," zhrozím se. Zároveň pozoruji, že nervozita narůstá i mezi přihlížejícími.

Místo tragédie obsadili policisté

„Do té restaurace chodíváme s kolegou pravidelně na oběd. Dnes jsme tam nešli jen proto, že jsme v práci skončili dřív. V době oběda se tam vytočí desítky lidí," povídá mi Vladimír Viceník. Je na něm znát, že se ještě teď děsí z představy, co by právě zažíval, kdyby i dnes absolvoval svůj každodenní stravovací rituál.

Zanedlouho policisté zpřístupní doposud zakázané prostory a dostávám se tak do bezprostřední blízkosti místa tragédie. Nikde žádný chaos, žádný křik, žádný pláč. Policejními páskami je obehnáno jen nejbližší okolí objektu. Vidím téměř dvě desítky policejních vozů a muže v uniformách, kteří tiše odvádějí svou práci. Okolo ale nejsou žádné sanitky ani pobíhající lékaři. To nevěstí nic dobrého. Tento fakt dramatičnost chvíle ještě násobí. Začínám se obávat, že pro lékaře je na místě tragédie už jen minimum práce.

Broďané jsou v šoku, událost otřásla jejich klidem

Úderem sedmnácté hodiny nedaleko místa přistává vrtulník, který přiváží Ministra vnitra ČR a policejního prezidenta. Ti tragické odpoledne v Uherském Brodě završují svými slovy. „S takovou tragédií jsme se v naší historii ještě nesetkali," konstatuje policejní prezident Tomáš Tuhý. „Viděli jsme osm mrtvých lidí. Je to hrozný zážitek. V myšlenkách jsme nyní hlavně u rodin obětí," šokuje všechny přítomné ve svém krátké prohlášení ministr vnitra Milan Chovanec poté, co se osobně seznámil se situací v restauraci.

Devátou mrtvou osobou na místě je sám pachatel.

Nenacházím slov. Naprosto soucítím i s mladou dvojicí, která zapaluje první svíčky u policejní pásky. „Jsme tady malé město. Obávám se, že budu osobně znát spoustu těch, kteří už z té restaurace nikdy nevyjdou," sděluje mi asi pětadvacetiletý mladík. A mně je naprosto jasné, že nezůstane pouze u jeho svíček. Tma, večerní doba a nepřetržitý drobný deštík ještě posiluje depresivnost úterního Uherského Brodu. Bojím se, že taková atmosféra z města jen tak nevyprchá.