"Problém je ten, že zima bez sněhu a dostatečné vláhy řadu porostů poškodila. Pokud na ně přijde dvacetistupňový mráz, tak dostanou zabrat a jsou silně prořídlé. V prvé řadě se to týká ozimé pšenice, ozimé řepky snad takový problém mít nebudou,“ popsal agronom zemědělské společnosti v Rokytnici u Přerova Jaroslav Mackovík.

„Ta situace se dotkla všech, i nás. Máme dvacet až pětadvacet procent silně poškozených a budeme je muset na jaře znovu osívat. Ostatní snad přečkají. Ozimé pšenice na tak silné holomrazy zkrátka nejsou geneticky stavěné,“ řekl.

Podobné problémy teď řeší i v Kokorách.

„U některých odrůd jsme schopni odhadnout, že přežijí, ty, které mají menší mrazuvzdornost, vysadíme znovu. Tak třicet procent budeme zaorávat a přesévat. Děláme si asi na patnácti místech vlastní zkoušku, a z té zjistíme, jestli je nutné provést náhradní výsev,“ uvedl předseda zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

„U nás je to vcelku dobré, postihlo to asi tak deset hektarů,“ doplnil agronom Troubecké hospodářské společnosti Vladimír Kratochvíl.

U pětiny vzorků 70 procent mrazy nepřežilo

Pracovníci Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži provedli na Střední Moravě průzkum životaschopnosti ozimé pšenice a ozimé řepky.

„Letošní zima měla dlouhou dobu téměř přímořský ráz. Porosty ozimů strádaly od počátku podzimu nevídaným nedostatkem srážek. Ozimé řepky díky mírnému podzimu vstoupily do vegetačního klidu v optimálních fázích růstu. Mimořádné ochlazení se dostavilo v situaci, kdy na většině moravských nížin, podobně jako loni, nebyla žádná sněhová pokrývka. Rostliny „zamrzly“ prakticky ze dne na den za velmi nízkých teplot a tento stav se udržel několik týdnů,“ vysvětlil Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži.

„Vysekali jsme na padesáti pozemcích ze zamrzlé půdy vzorky rostlin ozimé pšenice a ozimé řepky, abychom posoudili jejich životaschopnost. Z důvodu velké náročnosti odběrů, prováděných v extrémních mrazech, jsme zvolili porosty, ležící v holomrazy sužované části Moravy, tedy v okresech Uherské Hradiště, Kroměříž, Prostějov a Přerov,“ dodal.

U čtyř pětin hodnocených pšenic byl podle něj padesátiprocentní a vyšší podíl životaschopných rostlin. Naproti tomu u pětiny hodnocených porostů je více než sedmdesát procent odumřelých, neregenerujících rostlin.

„Přesné výsledky toho, jak dopadl průzkum životaschopnosti ozimé pšenice a ozimé řepky konkrétně na Přerovsku, budeme znát do několika dní,“ uzavřel.