„Dělám na soše indiána. Je to docela těžké, máme už jen týden, tak doufám, že to stihnu,“ řekla Tereza Sekaninová, která by po maturitě chtěla pokračovat ve studiu restaurátorství v Brně.

Její spolužák Radim Vicher pracuje zase na soše tygra.

„Je to jeden z návrhu, které jsem si vymyslel podle obrázků. Baví mě spíš skulptury, sochy, chtěl jsem si zkusit něco většího. Je to v podstatě moje první větší věc, dosud jsem víc dělal truhlářskou práci,“ řekl mladík, který se ale naučenému řemeslu po ukončení střední školy dál věnovat nehodlá.

„Původně jsem chtěl jít na jinou střední školu, takže tomuhle se určitě věnovat dál nebudu. Chtěl bych jít k profesionálním hasičům,“ podotkl Vicher.

Plastiky i stoly

Na absolventské práci v dílnách řezbářské školy pracuje devatenáct studentů. Začali před měsícem.

„Letos jsme kvůli státní maturitě začali už počátkem dubna, jinak se začínalo až v květnu. V září studenti dají tři až čtyři vlastní návrhy, pak metodická komise pro obor umělecký řezbář rozhodne, který z nich bude tím, na kterém budou pracovat. Je to myšlenka studentů a záleží na nich, jak to bude vypadat. Dílo by ale každopádně mělo obsahovat základní věci, které se naučili za dobu čtyř let studia,“ řekl Miroslav Čmela, vedoucí učitel odborného výcviku.

Maturanti si podle něj vybrali témata různorodá, od plastik, až po stoly a židle. Hotová díla se pak skladují, vidět je ale může i veřejnost. Škola totiž pořádá koncem června prezentační a prodejní výstavu, potom se výtvory převezou na zámek a tam budou až do konce turistické sezony.

Kam výrobky mizí?

„Výrobky máme uskladněné a po třech až čtyřech letech si jejich autoři mohou zažádat o odkup za cenu materiálu. Zájem o to absolventi mají, pravidelně si pro ně většina jezdí. Je to pro ně citová záležitost,“ poznamenal Čmela.

„Určitě si pro sochu přijedu,“ potvrdila Tereza Sekaninová.

Po praktické části maturitní zkoušky bude na středoškoláky čekat písemná část, závěrečným dílem je na konci května ústní zkouška.