Podle názoru části lidí se v současnosti starostové drží ve funkcích i po proviněních, po nichž by v devadesátých a nultých letech odstoupili.

„Je to mylný dojem. Zcela jistě nemůžeme zobecnit politickou kulturu u více než šesti tisíc obcí v České republice,“ říká politolog a člen Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik Stanislav Balík.

Starostka Města Libavá Štěpánka Tichá.
Zastavené stíhání starostky z Libavé přezkoumají "výš". Obec je na dva tábory

Politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy unvierzity v Brně Stanislav BalíkPolitolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy unvierzity v Brně Stanislav BalíkZdroj: Archiv Stanislava Balíka, se svolenímV posledních týdnech se několik komunálních političek dopustilo prohřešků, po nichž žádná neodstoupila z funkce. Markéta Vaňková byla na fotografii zachycena s bílým práškem, starostka Ostravice řídila pod vlivem alkoholu a starostka Libavé zpronevěřila přes čtyři sta tisíc korun. Lze tyto případy „hodit do jednoho pytle“, nebo mají různou míru závažnosti, a tudíž je třeba je posuzovat z hlediska vyvozování politické odpovědnosti odlišně?
Ne, nejde je hodit do jednoho pytle. Jiný je v případě vědomé zpronevěry obecních prostředků, jiný řízení pod vlivem alkoholu a ještě jiný požití drogy (snad) ve volném čase. Ano, vyvozování odpovědnosti je v těchto případech zcela odlišné.

Případ starostky Libavé Štěpánky Tiché budí dojem, že stačí mít podporu nadpoloviční většiny zastupitelů (u nejmenších pětičlenných zastupitelstev stačí starostovi najít dva kamarády, kteří ho podrží) a zůstává starostou až do případného pravomocného verdiktu soudu, po němž zastupitelstvo musí vyslovit zánik jeho mandátu. Opravdu je to takhle jednoduché?
Ano, v zásadě je to v případě starostů takto jednoduché. S jednou opravou – platí to až u obcí s devíti a více zastupiteli. U zastupitelstev pěti- a sedmičlenných má opozice ještě jeden důležitý nástroj. Pokud poklesne počet zastupitelů pod pět a nenastoupí náhradníci, konají se předčasné volby. Tedy u pětičlenných zastupitelstev potřebuje fakticky starosta podporu všech pěti zastupitelů, u sedmičlenných alespoň pěti ze sedmi.

Pozorujete změnu politické kultury, kdy u prohřešků, za které v devadesátých a nultých letech starostové odstupovali, se dnes ve funkcích udrží? Nebo je to mylný dojem?
Je to mylný dojem. Zcela jistě nemůžeme zobecnit politickou kulturu u více než šesti tisíc obcí, které v České republice máme. Hodně se to liší volby od voleb, liší se i postavení starostů. Někde je to nezpochybnitelný a dominantní „král“, kdy je jeho střídání mimořádnou politickou událostí; jinde úředníkem, který se střídá téměř každé období.

Červený kostel v Olomouci se po kompletní rekonstrukci a dostavbě otevřel pro veřejnost. 17. května 2023
Úchvatná proměna červeného kostela v Olomouci. Láká místní i turisty

Souvisí toto případně se změnou politické kultury v Česku i ve světě, kdy souzení vrcholní politici jsou lidmi znovu voleni do funkcí a tvrdí, že vše je jen spiknutí nepřátel a nikdy neodstoupí?
Samozřejmě, že jakési celospolečenské „otupění“, které můžeme pozorovat ve společenském i osobním životě, kdy už dávno není ostudou něco, co před časem bylo důvodem pro to, aby člověk „chodil kanály“, nemůže nemít vliv. Ale asi bych byl opatrný ve zobecňování – může se to lišit obec od obce.

Kdo by měl mít konečné slovo v tom, že politik v případě prohřešků ve funkci končí nebo pokračuje? Veřejné mínění, soud pravomocným rozsudkem nebo voliči, kteří daného člověka buď znovu zvolí, nebo nikoli?
V demokracii jednoznačně voliči.