Na její střechu stavitelé kdysi použili krytinu ze starší opuštěné stavby z doby římské.

Odkrytý byl také příkop raně středověkého Olomouckého hradu a pozůstatky gotického klášterního kostela minoritů.

„Pod hmotou barokního schodiště byla odkryta unikátně dochovaná původní konfigurace terénu se souvrstvím z 9. a 10. století. Z vrstev vrstev jsme získali několik desítek fragmentů vápenných malt, fragment omítky a především zlomky antické pálené střešní krytiny," uvedl Pavel Šlézar, vedoucí odboru archeologie Národního památkového ústavu v Olomouci.

„Spolu s dříve učiněnými nálezy, jako jsou fragmenty římských cihel z Neředína a zlomky takzvané židovské malty s příměsí drcených cihel z první poloviny 10. století na Tereziánské zbrojnici, lze konstatovat, že se v Olomouci či okolí pravděpodobně nacházela zděná římská stavba. Krytina byla ve velkomoravském období opětovně využita na střechu zděného kostela na Předhradí," informoval Šlézar.

Archeologické nálezy z velkomoravského období u kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci

Místo nálezu: kostel Panny Marie Snežné v Olomouci. Foto: NPÚ

Dřevěné opevnění a příkop

Naporušený terén pod schody před chrámovým průčelím je podle archeologů jedinečný.

„Jeho unikátnost spočívá v tom, že okolní prostor Denisovy ulice i náměstí Republiky byl v minulosti snížen o více než dva metry a byla tak zničená většina dokladů o pravěkém a středověkém osídlení v tomto prostoru," sdělil Šlézar.

Ve vrstvách památkáři nalezli zvířecí kosti, zlomky keramických nádob i zlomky hliněných omazávek stěn obydlí. Na dálkové kontakty odkazuje fragment surového baltského jantaru.

Objevy vnesly nové světlo do mnohaleté diskuze o podobě Olomouckého hradu, který v raném středověku zaujímal prostor Petrského a Václavského návrší a poprvé je zmiňován kronikářem Kosmou k roku 1055.

„Kulturní vrstvy přiléhaly až do těsné blízkosti asi šest metrů širokého příkopu zasekaného do skály, který jsme objevili v prostoru západní terasy s balustrádou. Jedná se o pozůstatek opevnění Předhradí, jehož počátky spadají do velkomoravského období," zmínil Pavel Šlézar s tím, že příkop sloužil až do 14.století, kdy byl zasypán a nahrazen novou kamennou hradbou.

Dalším pozůstatkem původního opevnění raně středověkého hradu je odkryté metr a půl širokékamenné vrstvené základové zdivo románské hradby.

Pozůstatky žlabu pro nejspíše jednoduché dřevěné opevnění z 9. až 10. století odkryté v blízkosti příkopu, spolu s odpadními vrstvami v jeho těsné blízkosti podle archeologů naznačují, že nejstarší opevnění Předhradí mělo jednoduchou dřevěnou formu doprovázenou příkopem.

„Uskutečněný archeologický výzkum z července a srpna potvrdil množící se doklady sídelně-správní a církevní kontinuity olomouckého ústředí po pádu Velké Moravy, které stály za rozmachem Olomouce jako sídla údělného přemyslovského knížectví i pozdějšího královského města, rozvíjejícího se až do dnešníc hdnů," řekl Šlézar.

Kostel Panny Marie Sněžné je součástí bývalého jezuitského areálu s kolejí, školami a konviktem s kaplí Božího Těla. Původně se zde nacházel klášter minoritů, kteří do Olomouce přišli před polovinou 13.století.