Podle ředitele Romana Havlíka bude olomoucká fakultní nemocnice patřit mezi ty nemocnice, které budou ovlivněny vypovězením další přesčasové práce některými lékaři minimálně.

„Mohu garantovat, že nebude ovlivněna vůbec žádná akutní a neodkladná péče. Dopady do péče, která je plánovaná, vidím opravdu minimálně, myslím si, že ani nebudeme odkládat žádnou plánovanou operaci,“ uvedl ředitel. „K dnešnímu dni mám informace ze všech pracovišť, že jsou schopni organizačními změnami a plánováním práce zvládnout i plánovanou péči,“ sdělil ve středu Olomouckému deníku.

Z celkového počtu 950 lékařů FN Olomouc - standardně slouží 580 z nich - dalo výpověď z další přesčasové práce 110. „Jinými slovy: budou normálně pracovat, akorát neodpracují v tom měsíci, odkdy je výpověď platná, navíc třeba patnáct, dvacet nebo třicet hodin,“ vysvětlil Havlík.

Ve Vojenské nemocnici Olomouc vypověděli přesčasy od 1. prosince dva mladí lékaři z interny. „Ze sedmdesáti čtyř celkově sloužících lékařů. Provoz to nijak neohrozí – provoz ambulancí ani operace nebudou omezeny,“ sdělil Olomouckému deníku ředitel vojenské nemocnice Martin Svoboda.

Holding Agel, který na Olomoucku provozuje nemocnici ve Šternberku, se k situaci nevyjádřil.

Cílem protestu je podle Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) zastavit personální devastaci zdravotnictví. „Akce není protestem ani hrozbou, ale jde o pouhé dodržování zákoníku práce,“ sdělil médiím viceprezident ČLK a předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda. „Právě změna zákoníku byla prvním impulzem k protestům, od října totiž měl být dobrovolný počet přesčasových hodin za rok až 832 hodin, dvojnásobek dosavadního limitu," řekl.

Forma protestu podle mladých lékařů poukazuje na to, že deklarovaná dobrovolnost přesčasů ve zdravotnictví není reálně pravda. Odpovědnost za současnou situaci podle nich nese ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, jehož návrhy na řešení požadavků nepovažují mladí lékaři za dostatečné. Neshoda je stále v otázce zvýšení platů. Podle ministerstva jsou požadavky na růst mezd natolik velké, že se k nim ani při případném kompromisu nemůže ministerstvo přiblížit.

Odbory podle Válka odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun a pětiprocentní růst platových tarifů, což byla podle něj nejvyšší možná nabídka. Znovu se zástupci odborů a ČLK se zástupci ministerstva sejdou v pondělí 27. listopadu.

„Je mi to moc líto, ale odbory dnes odmítly nejvyšší možné navýšení mezd lékařů a zdravotnického personálu, jaké jsme mohli nabídnout ještě nad rámec úhradové vyhlášky. Udělal jsem při snaze o dosažení dohody maximum. Náš partner bohužel požadavky stupňoval a neměl ochotu ani k částečnému kompromisu. Lékařům ale platy vzrostou i bez dohody, z veřejného zdravotního pojištění je na růst platů a mezd vyhrazeno příští rok 6,8 miliardy korun,“ řekl po úterním jednání Válek.

Od 1. ledna příštího roku začne platit Zákoník práce, který nově zavede 24 hodinový výkon práce a vrátí přesčasové hodiny na původní počet 416. Změny ve vzdělávání a další budou podle ministra platit tak, jak byly dohodnuty.

Lékařům vzrostou platy podle původního návrhu ministerstva tak, že na mzdy bude rozděleno 6,8 miliardy z úhradové vyhlášky. Nejmladší lékaři s nejnižšími platy pak podle ministerstva dostanou přidáno více a tento růst bude garantován v přímo řízených organizacích.