„Mám pocit, že při projektování chyběl dotyčným lidem zdravý rozum," řekl Libor Grónský.

Problémy zde mají jak chodci, tak i řidiči. Podle města i spoluautora podoby Dolního náměstí mají prvky nastolit novou organizaci dopravy. Náměstí má totiž sloužit hlavně pěším, a nikoli motoristům.

Před několika dny narazila řidička osobního auta do jednoho ze sloupů veřejného osvětlení, který stojí u pasáže Masné krámy zhruba čtyři metry od chodníku.

„Vůbec se nedivím, že do něj napálila. Osvětlení zde bylo i před rekonstrukcí, ale bylo lépe umístěné a taky víc vidět. Sám jsem tady měl při parkování problém. Sloup jsem málem přehlédl a od nárazu mě dělily asi tři centimetry," poznamenal k tématu pětatřicetiletý Olomoučan Roman.

Také pěší si stěžují.

„Nerozumím tomu. Světla stojí v prostoru náměstí. Šoféři nevědí, kudy vlastně mají jet. A v chodnících je zase nepochopitelně vsazena spousta dopravních značek, kterým se musíte vyhýbat," poznamenala Helga Hromádková.

Ke kritikům se přidal i Libor Grónský, který má historické náměstí při pohledu z okna své ordinace jako na dlani.

„Co se laviček týká, tak to vypadá, že je rozmístili na základě toho, že si někdo hodil na stůl kostky a podle toho lavičky nainstalovali. Postrádám v tom jakoukoli logiku," vyslal na konto prvků, které mají lidem sloužit k odpočinku.

Zrekonstruované Dolní náměstí v Olomouci

Reflektory svítí do bytu

Servítky si olomoucký psychiatr nebral ani při hodnocení osvětlení.

„Je vidět, že si někteří všimli, že se osvětlují historické budovy. To je sice fajn, ale bohužel dotyčným unikl fakt, že v těchto domech také bydlí lidé, kterým svítí reflektory celou noc do bytu. A bohužel opět nevidím žádnou snahu o jakékoli uspořádání," zmínil olomoucký psychiatr.

„To, že do pouličních lamp někdo narazí, se stává prakticky obden," svěřil se Libor Grónský. Jako jediné pozitivum zmínil částečné osazení lemujícího prostoru zelení.

Na Dolním náměstí stojí dvaatřicet osvětlovacích sloupů o třech velikostech.

Ve vnitřním prostoru mezi mariánským morovým sloupem a Jupiterovou kašnou je rozprostřeno třicet laviček. Většina z nich je v současnosti napevno přišroubovaná k zemi.

Mobiliář doplňuje také šestice netradičních stojanů na kola.

Prvky mají vymezovat dopravu

Podle města i spolutvůrce nového vzhledu Dolního náměstí architekta Pavla Pospíšila ze studia Prak mají všechny vyjmenované prvky přinést lepší organizaci pohybu jak pro pěší, tak pro motoristy.

„Některé prvky mobiliáře byly osazeny napevno a na první pohled působí chaoticky. Mají však vymezovat dopravní koridory a korigovat řidiče nerespektující dopravní značení kruhového objezdu a natvrdo projíždějící centrem náměstí těsně vedle mariánského sloupu," upozornil Pavel Pospíšil.

Větší důraz se při přestavbě ubíral právě do prostoru pro pohyb chodců.

„Jde o jednu z vůbec nejcennějších historických ploch náměstí v centru městské památkové rezervace. Doprava zde historicky nikdy nebyla, protože náměstí sloužilo jako tržiště. Tato funkce se sem také po jeho rekonstrukci navrátila," uvedla Radka Štědrá, mluvčí olomoucké radnice. Přidala, že smyslem rekonstrukce byla také snaha zabránit motoristům vjíždět do středu náměstí.

Z původních téměř 110 parkovacích míst zmizela zhruba polovina. „Přeorganizovalo se jejich umístění a otevřel se tak centrální prostor náměstí pro pěší," sdělil architekt Pavel Pospíšil.

Provoz na náměstí má fungovat v režimu kruhového objezdu, snadnější navigaci měly přinést kovové patníky, s nimiž však nesouhlasili památkáři.

„Domníváme se, že prostor Dolního náměstí není vhodné narušit či přímo vizuálně rozbít čistě účelovými prvky, které nemají jinou funkci než dopravní," sdělil Vlastimil Staněk z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Přidal, že s patníky nesouhlasilo ani oddělení památkové péče magistrátu.

Volný prostor mezi chodníkem a osvětlovacími sloupy mezi Horním náměstím a ulicí Kateřinskou má navíc podle architekta Pavla Pospíšila umožnit provozovatelům přilehlých restaurací zřídit předzahrádky či prostor pro příležitostné stánky.

Přemístění laviček je možné

Nynější stav vedení města nepovažuje za finální. V budoucnu tak na náměstí mohou přibýt další prvky. Možností, kterou připouští jak památkáři tak architekt, je například i přemístění laviček.

Rekonstrukce Dolního náměstí přišla město na 130 milionů korun, přičemž 85 procent mají pokrýt evropské dotace.

Mobiliář, který zahrnuje třicet laviček, šest stojanů na kola a sedmnáct odpadkových košů, přišel na víc než 655 tisíc korun.

Pořízení dvaatřiceti kusů osvětlovacích sloupů stálo přes osm milionů korun. Práce na přestavbě začaly v únoru roku 2012 a skončily letos v červnu.