O zvycích minulý týden vyprávěla dětem na akci Velikonoční salon Zdena Sekerová.

„Máme tady hodně dětí z mateřských škol, ale když přijdou větší děti ze základních škol nebo gymnázia, tak jim o nich povídám,“ uvedla Zdena Sekerová ze Střediska volného času Atlas a Bios.

Velikonoce připadají každý rok na jiné datum.

„Jsou to svátky pohyblivé, protože velikonoční neděle má být první nedělí po prvním jarním úplňku. Je to tedy v období od konce března do dubna,“ řekla Zdena Sekerová.

Před nimi by se měl držet půst.

„Podle křesťanské tradice začíná od Popeleční středy čtyřicetidenní půst. Nejvýznamnější a nejslavnější je pak pašijový týden, který začal v pondělí,“ zmínila Zdena Sekerová. Ta dětem zvyky připomíná na tradiční pohádce.

„Každý den má jiný název a těch zvyků je velké množství. Dětem to připomínám podle večerníčku Krkonošské pohádky. Aby věděly, co se má dělat nebo jíst na jednotlivé dny, nebo třeba jakou magickou sílu má kočičkový proutek či vrbový proutek, z kterého se pletou tatary,“ řekla.

Nejdodržovanější je pravděpodobně pondělní pomlázka. „Nejznámější jsou ty zvyky, které zůstaly doteď živé. To znamená, že na Velikonoční pondělí je pomlázka, která má v různých krajích různou formu,“ sdělila.

Ve čtvrtek snězte něco zeleného

Na každý den se váže jiný zvyk.

„V pondělí, úterý a ve středu se hlavně uklízí. Na Škaredou středu, které se též říkalo buď sazometná nebo smetná, by se nikdo neměl mračit na druhého, protože by mu to mohlo zůstat. Zelený čtvrtek je podle zeleného ornátu kněze na mši, nebo se říká, že podle hory, kde začalo Ježíšovo utrpení,“ zmínila.

Ve čtvrtek bychom se měli brzy ráno umýt v potoce.

„Mělo by se ráno vstát ještě před východem slunce a umýt se někde v potoce a také sníst něco zeleného. A to si myslím, že už ve školních jídelnách vaří špenát. Velký pátek je pak den smutku,“ vysvětlila Zdena Sekerová.

Na výstavě během akce Velikonoční salon mohou návštěvníci obdivovat i velké hrkače.

„Máme tu taky novodobé i historické hrkače a klepače. S tím se nechodí až v pondělí, ale už ve čtvrtek odpoledne, kdy naposledy zní zvony v kostele. Hrkače potom nahrazují kostelní zvony, které jakoby odlétají do Říma, kde se znovu posvětí a vrací se až v sobotu,“ doplnila.

Zvyky se podle pracovnice Střediska volného času Atlas a Bios na Přerovsku obnovují. „Třeba vím, že v Dluhonicích nebo na Veselíčku. A to je dobře, aby se na ně nezapomnělo,“ uzavřela. (kre)