Pro Rostislava to byly první volby za mřížemi. „Jde o to, abychom dalších iks let nenadávali na režim, tak jako dnes všichni v republice. Evropskou unii považuji za užitečnou. Proto jsem šel volit, je to rozumné a nejde o to, jestli je člověk ve výkonu trestu, nebo ne," řekl Rostislav.

Už potřetí hlasoval ve věznici Martin. Prozradil, že volil Romskou demokratickou stranu. „Myslím si, že Evropská unie nám zatím spíš nařizuje, ale právě to by se mělo změnit. Proto jsem šel volit," zdůvodnil své rozhodnutí Martin.

Pravidelným voličem je i Petr. K urnám chodil i na svobodě a nejinak tomu bylo také za mřížemi. „. Svůj hlas jsem dal Petru Cibulkovi. Vybíral jsem podle zdravého uvážení. Hlavně mě zajímalo téma korupce a nepořádku v policii a justici. Evropská unie by to mohla změnit," vysvětlil Petr. Dodal, že se o politiku zajímá i ve vězení. „Sleduju hodně politické debaty," doplnil.

Podle Josefa Nešpora, který zasedal ve volební komisi za branami věznice už několikrát, byla tentokrát účast vězňů ve volbách hodně malá. „Je to nebývale slabé. Myslím si, že je to tím, že odsouzení ty kandidáty neznají," podotkl Josef Nešpor.

Domnívá se, že ani v samotné obci nebude o eurovolby větší zájem. „Jak jsem tak mluvil s lidmi, tak bych si tipnul, že ve věznici bude víc voličů než v obci," dodal Josef Nešpor.

Pokud by se někdo z vězňů ještě rozmyslel, že chce hlasovat, bude mít možnost i v druhý den voleb. „Komise je připravená přijít s urnou, ale zpravidla kdo chce volit, přijde už v pátek," sdělila mluvčí věznice Kamila Válková.

K volbám se původně zapsali i čtyři cizinci z řad vězňů – tři Slováci a jeden Polák. Nakonec si to ale rozmysleli. Zbylých čtyřiadvacet cizinců na Mírově volit nemohlo, protože buď nejsou občany Evropské unie, nebo nesplňují podmínku alespoň pětačtyřiceti dnů trvalého nebo přechodného pobytu v České republice. Celkem si v současnosti na Mírově odpykává svůj trest 361 odsouzených.