Zastupitelé se k možnosti výstavby nových odstavných míst pro auta dostali paradoxně přes městskou zeleň. „Zajímalo by mě, kolik jí ve Vsetíně máme v porovnání s parkovacími místy. Slyšel jsem totiž, že ve městě je až pět tisíc dvě stě odstavných míst,“ začal diskuzi Vlastislav Antolák. Upozornil, že Vsetín je přetížený auty. „Když jsem se nechal vrtulníkem dopravit nad město, vypadalo jako fabrika na výrobu aut. Já osobně raději chodím pěšky,“ řekl Antolák.

Na to zareagoval místostarosta Petr Kořenek. „Buď budeme tvořit nová místa a nevidím prostor jinde než na úkor zeleně. A nebo nebudeme a využijeme jen plochy, které nám zbývají. Jako například staré hřiště,“ vyjmenoval možná řešení místostarosta. Největší problémy však vidí na sídlištích, kde je nedostatek parkovacích míst znatelný. „Kdybychom měli peníze, nejlíp by situaci vyřešily parkovací domy. Otázkou by pak byla i domluva s občany. Nikdo by u svých oken takovou stavbu nejspíš nechtěl,“ dodal Kořenek.

S dalším nápadem přišel Jiří Čunek. „Kdykoliv by se bagrovalo, bylo by dobré přemýšlet, jestli by tam nešly udělat podzemní parkoviště. Zeleň by mohla pak zůstat nad nimi,“ navrhoval.

Radní přitom už uvažovali o stavbě takového podzemního parkoviště pod plánovanou novou tělocvičnou místního gymnázia. Kvůli prosakování a spodním vodám však návrh zamítli. „Podzemní parkoviště u Elposu má stejné podloží a je v pořádku. Mohlo by se to povést i u toho gymnázia,“ oponoval Čunek.

Podle starostky Ivety Táborské ale bude nutné se poinformovat, kolik stálo zabránění prosakování u zmiňovaného fungujícího parkoviště.

Jednatel projektu Zdravé město Vsetín Petr Kozel ještě upozornil na jednu možnost. Díky takzvaným Aalborským závazkům, kterými se město připojilo k myšlence udržitelného rozvoje, mají radní možnost, povolat si externí odborníky. „Ti pomáhají řešit situace, u kterých si úředníci nevědí rady,“ řekl Kozel.