„Při prvním výběhu se mi promítnul snad celý život,“ vzpomíná Petra, která s běháním začala před pěti lety. Uplynuly asi tři týdny a její výkon se začal zlepšovat.

Běh ji uklidňoval a uvolňoval po stereotypní pracovní době. Konečně mohla být na chvíli sama, nikdo se jí na nic neptal, nikdo po ní nic nechtěl. Byla nadšená z toho, že objevila nový koníček a novou komunitu.

Potud bylo ještě všechno v pořádku. V drogu, která Petru začala nepozorovaně ničit psychicky i fyzicky, se běh změnil až časem. Enormní zátěž a nezdravá touha po výkonech ji nakonec dovedly až do ordinace psychologa, kde se musela postavit zásadní pravdě: ať člověk trénuje sebevíc, sám sobě neuteče.

Kondice 2020/07-08Zdroj: měsíčník KondiceEndorfiny, tedy hormony štěstí, které se při fyzické aktivitě vyplavují do krve, sice opravdu mohou krátkodobě zastřít naši vnitřní frustraci nebo nám ulevit od stresu, z dlouhodobého hlediska ale tahle strategie nic neřeší. Naopak vás může přivést k fyzickému i psychickému kolapsu.

Kde je tedy hranice mezi prostou láskou k běhu a nebezpečnou závislostí? Podle lékaře Tomáše Soukupa, který se věnuje výživovému poradenství a sám aktivně běhá, hodně záleží na tom, jaký má člověk důvod, aby začal běhat. Od toho se totiž odvíjí všechno ostatní. „Jestliže člověk běhá proto, aby si vylepšil kondici a zdraví, pročistil hlavu a uvolnil stres, je to v pořádku. V běhu řada lidí dynamicky medituje, a to jim do života přináší pohodu. Pokud se ale jedná o únik před problémy, tak může být závislost na takové činnosti nebezpečná,“ vysvětluje lékař.

Celý návod jak běhat a nezbláznit se z toho si přečtete v letním vydání měsíčníku Kondice, který je ještě v prodeji.
Kromě toho si v aktuální Kondici mimo jiné osvojíte i volejbalové triky nejlepší české volejbalistky Heleny Havelkové, nebo zásady, díky kterým zvládnete cestu do práce na kole, i když to máte přes celé město. Navíc na vás čeká jednoduchá, zato velmi efektivní měsíční tréninková rutina, díky které získáte pevné křivky a lepší formu.