Kliknutím zvětšíteDo psychicky náročných situací se během života dostane téměř každý z nás. S životem jsou také spojena určitá období, která jsou svou podstatou náročnější než jiná a denně čelíme zkouškám, s nimiž jsme nuceni si poradit.
V některých situacích se však můžeme ocitnout jen krůček od toho, abychom vše dokázali zvládnout sami, což může končit fatálně. O tom, jak těžké je ztratit člověka, který se rozhodl dobrovolně opustit svět kvůli duševní poruše, ví své paní Věra. Po tom, co její manžel Luboš spáchal sebevraždu, zůstala na své dva malé chlapce úplně sama.
O tom, že se duševní porucha nesmí podcenit, jsme psali i v tomto článku.
Neléčené deprese a dobrovolný odchod
Život je plný náročných období a rodičovství mezi ně rozhodně patří. Pokud však trpíte duševní poruchou, jako tatínek dvou chlapců, je pro vás všechno ještě násobně složitější a depresivní stavy může vyvolat prakticky cokoliv.
„Můj manžel Luboš byl psychicky nemocný člověk. Léčit se však odmítal. Trpěl depresemi, které vždy trvaly jen pár dní. Tu poslední ale už sám nezvládnul a rozhodl se odejít,“ trpce konstatuje Lubošova manželka Věra, která zůstala sama na dva malé chlapce, ale i hypotéku a celý chod rodiny.
Duševní problémy vs. sebevraždy
Podle Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví existuje výrazná spojitost mezi duševní nemocí a sebevraždou: „Devadesát procent lidí, kteří spáchají sebevraždu, trpí jednou či více psychiatrickými poruchami. Přičemž riziko sebevraždy je větší v raných fázích nemoci a během prvního půl roku po propuštění z psychiatrického zařízení.“
I podle Všeobecné zdravotní pojišťovny je jedním z nejčastějších psychických problémů právě deprese. Například v roce 2021 bylo podle pojišťovny s psychickými problémy léčeno 376 tisíc lidí, z nichž přes 76 tisíc trpělo depresí. Ročně pak podle Českého statistického úřadu svůj život dobrovolně ukončí průměrně 1 027 lidí.
Chlapci odchodem táty trpí
Starší Dan a mladší Patrik byli na tatínka hodně zvyklí a trávili s ním spoustu času. I proto pro ně není jeho odchod na věčnost vůbec jednoduchý a vzpomínají na něj se slzami několikrát denně. Společně byli zvyklí chodit na procházky, jezdit na výlety a trávit čas jako rodina pohromadě. Přes léto hodně rybařili, chodili na houby, na procházky i pracovali na zahradě.
Více se o depresivních stavech můžete dozvědět v tomto videu:
„Pro syny není situace vůbec jednoduchá, vzpomínají na tatínka několikrát denně. Stačí běžná věc k tomu, aby si na něj vzpomněli. Já i naše okolí se proto snažíme kluky hodně zaměstnávat, aby přišli na jiné myšlenky. Manžel byl velkým fanouškem rallye, což pohltilo i kluky a byl to jejich velký společný koníček,“ vysvětluje maminka chlapců, která sama neví, jak dokáže bez manžela ve všem pokračovat.
Kulaté výročí už neoslaví
Luboš trpěl depresemi dlouhodobě, ale vždy je i bez léčby zvládl sám nějak přečkat a zažehnat. Alespoň to si všichni mysleli. Tu, která přišla na začátku července, však mladý tatínek a manžel paní Věry už vlastními silami neustál. Navenek však působil jako normální člověk a nenechal na sobě téměř nic znát. Jen blízké okolí vědělo, že jeho psychický stav není dobrý.
„Letos v srpnu bychom spolu byli 10let. Měli jsme vztah jako každý jiný, někdy bylo vše zalité sluncem, jindy přišel mráček. Ale tohle nikdo z nás nečekal,“ smutně podotýká paní Věra, která nyní zůstala sama na splácení hypotéky, a kromě všeho ostatního i na speciální stravu pro syna, jejíž nedodržení by pro něj znamenalo vážné zdravotní komplikace.
„Páťa trpí od narození metabolickou poruchou zvanou fenylketonutrie, kvůli které musí dodržovat speciální dietu. Kdybychom dietu nedodržovali, začalo by docházet k odumírání mozkových buněk,“ vysvětluje paní Věra, která proto musí měsíčně počítat ještě s další částkou na Danečkovu stravu, ale i dojíždění do pražské nemocnice na kontroly.
Věra sama by si však o pomoc nikdy neřekla, a proto pro ni a její chlapce založili přátelé sbírku na Doniu, aby pozůstalé rodině alespoň trochu ulehčili.
4
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
