Hodnocení WHO není definitivní a organizace je připravena ho změnit, pokud by došlo k prudkému nárůstu počtu nakažených nebo postižených zemí. Důvodem k větším obavám by byla také mutace viru nebo hromadná nákaza mezi zranitelnými skupinami.

„Jsem hluboce znepokojen šířením opičích neštovic, které byly nyní zjištěny ve více než 50 zemích v pěti regionech WHO, přičemž od začátku května bylo zaznamenáno 3000 případů. Výbor pro mimořádné situace sdílí vážné obavy z rozsahu a rychlosti současného propuknutí nákazy,“ uvedl v prohlášení Tedros.

Částice viru opičích neštovic
Česko má sedmý případ nákazy opičími neštovicemi. Objevil se v Praze

První případy opičích neštovic se mimo země jejich běžného výskytu začaly objevovat v polovině května. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zatím potvrdilo přes 3300 případů této choroby ve více než 40 zemích. WHO eviduje přes 3200 případů v padesátce zemí a jedno úmrtí.

Ve střední Africe, zejména v Kongu, Středoafrické republice a Kamerunu, WHO od začátku roku zaznamenala 1500 případů nemoci a zhruba 70 úmrtí, uvedl podle AFP ve čtvrtek Tedros.

Horečka a kožní vyrážka 

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že přes 80 procent případů opičích neštovic v nynější vlně epidemie připadá na Evropu, infekce se ale rozšířila také do Severní a Jižní Ameriky či Austrálie. Nemoc se objevila rovněž v Česku.

Opičí neštovice jsou příbuzné pravým neštovicím, které se podařilo v roce 1980 celosvětově vymýtit. Mají společnou čeleď, tzv. poxviry. Na snímku plané neštovice. Ilustrační foto.
Začala sezóna planých neštovic. Ty opičí se mezi dětmi nešíří, říkají odborníci

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.