„Po převrácení do vody z okraje bazénu jsem cítila velikou bolest v místě, kde už mě záda bolely několik měsíců předtím. Prášky na bolest nezabíraly, takže jsem jela na pohotovost, kde jsem dostala injekci na uvolnění svalů a proti bolesti a také prášky na spaní. Malinko to zabralo a vše ostatní bylo ještě v pořádku. Chodila jsem a citlivost v zádech i nohách byla normální,“ popsala Petra na dobročinném webu donio.cz.

Maruška trpí nevyléčitelným onemocněním kůže
Kůže mladé ženě dorůstá sedmkrát rychleji. Odstraňuje ji bruskou na kov

Na radu doktorky šla vše zaspat a doufala, že ráno bude vše lepší. „V noci jsem se ale vzbudila a z ničeho nic jsem nemohla hýbat nohama, byly hrozně těžké. Odvezla mě sanitka a po vyšetření mi oznámili, že mě musí operovat a odstranit krevní sraženinu z míchy. Následkem toho všeho ji mám funkčně přerušenou, nic necítím a nehýbu se od pasu dolů,“ pokračovala ve svém neradostném příběhu.

Několik měsíců v nemocnici

O svém dalším životě na invalidním vozíku se dozvěděla krátce po operaci. „Doktor mi sdělil, že je úplně minimální šance, že budu moct znovu chodit nebo že šance vlastně vůbec není. Takže místo návratu z pracovní akce domů jsem skončila na několik měsíců v nemocnici a musela se začít smiřovat s nelehkou situací,“ doplnila Petra.

Kristina se po infarktu znovu narodila.
Na patnáct minut jsem umřela, říká bývalá baletka. Infarkt jí byl skoro osudným

Momentálně je již několik měsíců v rehabilitačním středisku a za přibližně dva měsíce ji čeká návrat domů. V současné době řeší s rodinou všechno nezbytné k tomu, aby se mohla vrátit domů a mít vše přizpůsobené tak, abych mohla v rámci možností normálně fungovat.

V současnosti podstupuje léčbu v rehabilitačním středisku.V současnosti podstupuje léčbu v rehabilitačním středisku.Zdroj: se svolením donio.cz

Nevzdává se a bojuje

I přes náročnost situace nepropadá žádným depresím a snaží se ke všemu přistupovat co nejvíce pozitivně. 

„Mým cílem je se postavit zpátky na nohy, i přesto, jak to vidí doktoři. Vím však, že to bude běh na opravdu dlouhou trať. Do té doby chci zůstat co nejvíce aktivní a hlavně chci být maximálně samostatná. Mám kolem sebe skvělou rodinu a přátele, kteří mi po celou dobu pomáhají. Jsem však mladá a nechci, aby mi musel pořád někdo pomáhat. Časem bych se určitě chtěla vrátit i do pracovního procesu. Teď však jsou pro mě nejdůležitější rehabilitace a celkové začlenění se zpátky do běžného života,“ plánuje už s úsměvem.

Sebastian přišel o nohu kvůli nádoru
Amputace nohy učinila z nadějného fotbalisty invalidu, ale nevzdal to

Věří také, že jí k tomu pomohou lidé s dobrým srdcem. I s tím vědomím, že spousta lidí je na tom hůře než ona samotná. Vypsaná finanční sbírka má Petře pomoci k pořízení speciálně upraveného auta, díky kterému by mohla být mnohem více samostatná, jezdit na rehabilitace a celkově mnohem snadněji fungovat. 

„Jako vozíčkář mám nárok na určité slevy a příspěvky, což je určitě super. Ale vzhledem k tomu, že se příspěvek dává na sedm let dopředu, potřebuji spolehlivé auto, které se mnou vydrží. Při dnešních cenách mě i po příspěvcích a slevách vyjde doplatek na auto určitě minimálně na půl milionu korun. A proto bych byla moc vděčná, kdyby se našel někdo, kdo by chtěl na moje auto přispět, a pomohl mi tak mou těžkou životní situaci ulehčit,“ věří Petra.

Petře lze pomoci zde: Příspěvek pro Petru.