O geriatrické křehkosti se v posledních letech mluví často. Stáří způsobuje pokles fyzické i psychické zdatnosti, odolnosti a přizpůsobivosti lidského organismu. Křehkost seniora se typicky projevuje tím, že má člověk narušenou mobilitu. To je způsobené nejčastěji úbytkem svalové hmoty, řídnutím kostní tkáně, poruchou stability, či bolestí při chůzi. S úbytkem fizických sil je u seniorů spjata i zhoršující se psychika, nejistota a pocit osamělosti.

Virtuální realita vtáhne seniory do děje - cvičení paměti:

Zdroj: Youtube

Osamocenost zvyšuje úzkost

„V psychické oblasti patří k projevům seniorem vnímaný pocit osamocenosti, který může negativně ovlivňovat náladu a stoupá tak riziko úzkostně-depresivních prožitků. Vliv má tento pocit i na kognitivní výkonnost – zvyšuje riziko narušení úsudku, soustředění a paměti,“ říká psycholožka Adéla Fendrych Mazancová z Oddělení klinické psychologie pražské Fakultní Nemocnice v Motole.

V posledním čtvrtletí loňského roku se příznaky depresí a úzkosti projevily u čtrnácti procent dotazovaných. V letech před krizemi se deprese a úzkosti objevovaly zhruba jen u šesti procent respondentů.
Jak se zbavit úzkosti? Zkuste okamžitou pomoc bez léků

„Běžné je také snížení motivace a chuti do jakékoliv činnosti, nebo snížení schopnosti vyrovnávat se se změnami a zvýšení citlivosti vůči stresu. Neměli bychom opomenout podvýživu, způsobující rychlý úbytek na váze, nedostatek živin a narušení metabolismu,“ dodává.

Smutek i hněv jsou přirozené

Všechny vyjmenované problémy se v plné síle projeví, když musí senior na hospitalizaci. Ať už jde o krátkodobý, nebo dlouhodobý pobyt v nemocnici, obě situace vedou k pocitu ztráty nezávislosti a potřebě přijmout pomoc druhých.

U starších lidí se následkem akutního tělesného onemocnění obecně zvyšuje riziko náhlé zmatenosti, dezorientace a poruch krátkodobé paměti.U starších lidí se následkem akutního tělesného onemocnění obecně zvyšuje riziko náhlé zmatenosti, dezorientace a poruch krátkodobé paměti.Zdroj: Shutterstock

„Nejistota a časová neohraničenost dlouhodobé hospitalizace však u starších osob může navíc zvýraznit ztrátu perspektivy dalšího života. Smutek, lítost či hněv jsou v takové situaci jejich přirozenou reakcí. Pokud ale tyto pocity přetrvávají, nebo se dokonce prohlubují, může se jednat o rozvíjející se depresi,“ zdůrazňuje klinická psycholožka Hana Horáková z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

Demence zhoršuje adaptaci

Ještě složitější to bývá při hospitalizaci lidí s mírnou kognitivní poruchou nebo syndromem demence. Podle psycholožky je u člověka s demencí značně snížená schopnost adaptovat se na nové prostředí, což během hospitalizace může způsobit zvýšenou dezorientaci a pocit nejistoty. V důsledku toho se může zhoršit neklid nebo agresivita pacienta. Hospitalizace tak může odkrýt neurokognitivní poruchu, která se vyvíjela již dlouho před tím.


Nahrává se anketa ...

Delirium kvůli nemoci

Je dobré vědět, že u starších lidí je coby následek akutního tělesného onemocnění obecně zvýšené riziko náhlé zmatenosti, dezorientace a poruch krátkodobé paměti – říká se tomu delirium.

Hana Horáková z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.Hana Horáková z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.Zdroj: se svolením FN Motol

„Delirium může být vyvoláno dokonce i lehkou infekcí, zejména u starších lidí trpících demencí. Tento stav však může nastat i u seniorů bez syndromu demence. Během hospitalizace jsou zvláště rizikové situace po operacích, při vysazení určitých léků nebo při přerušení nadměrného příjmu alkoholu,“ říká psycholožka Hana Horáková. Proto by u starších lidí neměla být zmatenost a dezorientace automaticky považována za příznak demence. Pokud tyto příznaky nastoupí rychle, mohou naznačovat akutní zdravotní problém, který vyžaduje lékařský zásah.

V nemocnici přestal jíst

Ojedinělé bohužel nejsou příběhy, kdy senior během hospitalizace přestal kvůli stresu mít chuť dál žít, přestal přijímat potravu. A teprve po propuštění domů se opět zlepšil.

Co pro své blízké v takové situaci můžeme udělat? Klíčové je nejprve zjistit, co je hlavním zdrojem stresu. Každý jedinec může mít jiné spouštěče.

Podle odhadů postihuje demence až 5 milionů lidí v Evropě, dvakrát častěji ženy než muže
Přibývá lidí s demencí. Ústav je vhodný, když už se bojíte, radí odborníci

„Jakmile je příčina zřejmá, můžeme pacienta cíleněji podpořit. Zdrojem stresu může být zdravotní stav nebo nejasnost prognózy. Pacient může mít strach z bolestivosti plánovaných lékařských zákroků. Stresující může být obava o někoho, kdo v jeho očích doma zůstal opuštěný. A příčin je mnohem víc, včetně konfrontace s konečností života,“ připomíná Hana Horáková.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová

Zapojte do péče psychologa

Pokud ošetřující personál nebo příbuzní zaznamenají jakékoli známky psychické nepohody nebo chřadnutí seniora během hospitalizace, je důležité tomu věnovat pozornost. Jestliže je k dispozici psycholog, může být užitečné ho zapojit. Oproti ošetřujícímu personálu má obvykle více času a možností prozkoumat se seniorem potenciální zdroje jeho psychické nepohody.

Neustálé stížnosti

Dvaaosmdesátiletou paní Elišku odvezli do nemocnice po pádu ze schodů s několika vážnými zlomeninami. Byla v šoku, plná bolesti a také nespokojená, jak se k ní v nemocnici chovají. Neustále volala své dceři se stížnostmi, co zlého se jí děje.

Nový lék na Alzheimerovu chorobu dává vědcům naději, že se přiblíží úplnému vyléčení této vážné nemoci. Preparát umí zpomalit postup choroby o třetinu.
Lék na Alzheimerovu chorobu je blízko. Nový preparát zpomaluje nemoc o třetinu

Když se dcera Jana snažila sehnat lékaře a zjistit, jak se věci mají, ten obvykle nebyl k sehnání. Buď operoval nebo byl na jiném oddělení. Jana se do nemocnice snažila jezdit každý den, aby byla mamince po boku, byla z toho ale vystresovaná a úplně vyčerpaná.

Bludy nebo realita?

„Pokud rodina dostává od nemocného zneklidňující zprávy, neměla by je nechat bez povšimnutí. I nemocný senior s narušenou schopností komunikace či narušenými poznávacími funkcemi je schopný prožívat emoce, a pokud se dostává do stresujících situací, bývá schopný dát to najevo, buď verbálně nebo svým chováním,“ říká Adéla Fendrych Mazancová.

Smyslová aktivizace v Domově pro seniory Tovačov:

Zdroj: Youtube

„Na druhou stranu, projevy některých onemocnění mohou vypadat tak, že nemocný chybně vnímá nebo si chybně vykládá realitu, pak mluvíme o halucinacích, respektive bludech. V takovém případě jeho stížnosti nemusí být zcela pravdivé. Avšak ani tehdy se nedoporučuje stížnosti popírat či zlehčovat, protože nemocní je považují za skutečné.“

Na chodbě to neřešte

Pokud má rodina obtíže zastihnout personál, je možné využít konzultačních hodin, které mívají ošetřující lékař, vrchní sestra, sociální pracovnice případně další zdravotníci pevně stanovené. Podle psycholožky je to lepší způsob komunikace citlivých témat, než rychlý rozhovor na chodbě nebo u lůžka pacienta, kde velmi snadno vznikají nedorozumění kvůli nedostatku času a přítomnosti jiných osob.

Ve chvíli, kdy se rodina rozhodne stížnosti svého blízkého ošetřit tak, že za ním každý den dochází, ověřuje si a kontroluje situaci, měli by si takto intenzivní péči o nemocného rozdělit.

Psycholožky Adéla Fendrych Mazancová (zcela vlevo) a Hana Horáková (třetí zleva) se zabývají výzkumem neurodegenerativních onemocnění mozku a jsou spoluautorkami knihy V Bludišti jménem Alzheimer.Psycholožky Adéla Fendrych Mazancová (zcela vlevo) a Hana Horáková (třetí zleva) se zabývají výzkumem neurodegenerativních onemocnění mozku a jsou spoluautorkami knihy V Bludišti jménem Alzheimer.Zdroj: se svolením Michaely Eiseltové

„Taková dlouhodobější péče o nemocného by měla být rozdělena mezi více členů rodiny či přátel a celý tento systém péče by měla koordinovat jedna osoba. Pokud péče o nemocného zůstane na bedrech jednoho člověka, ten je vždy ohrožen vznikem či zhoršením jak fyzických, tak psychických obtíží,“ komentuje příběh paní Jany psycholožka.

Zábavné rádio od klaunů

V domovech seniorů nejde o tak vypjaté situace, při nichž se třeba rozhoduje i o životě a smrti. Přesto tu obyvatelům může být smutno a mohou propadat pocitům samoty nebo apatie z opakující se každodennosti. I proto za nimi do některých zařízení docházejí Zdravotní klauni.

Všímáte si, jakou barvu má vaše moč? Její odstíny a zápach mohou varovat před řadou nemocí.
Žlutá, zelená, páchnoucí. Odstín moči i její zápach mohou odhalit vážné nemoci

Nyní mají senioři nově k dispozici takovou zábavu, kdykoliv si budou přát. Vznikl totiž projekt Rádio Klaun, které nabízí postupně se rozšiřující sérii podcastů. Dříve narození si tak můžou užít své oblíbené známé písně, poslechnout si veselé historky a vrátit se do dob svého mládí.

Vzpomínky na mládí

„Projekt původně vznikl jako reakce na pandemii, kdy byly všechny domovy pro seniory zcela uzavřené. Snažili jsme se co nejrychleji najít efektivní cesty, jak udržet kontakt s obyvateli z našich partnerských zařízení, které pravidelně navštěvujeme,“ říká koordinátorka programu pro seniory Rádia Klaun Irena Dubail.

Parta z Rádia Klaun.Parta z Rádia Klaun.Zdroj: se svolením Zdravotní klaun

V čem je program Rádia Klaun specifický? „Za více než patnáct let naší práce, tedy po tisících setkání se zástupci nejstarších generací, jsme vypozorovali, že seniorům jsou nejbližší témata a hudba související s obdobím jejich mládí a často i s krajem a místem, kde mládí prožili.

Také oceňují, když chováme v úctě jejich životní zkušenosti a přínos mladým generacím, když se například udržují a obnovují prastaré tradice, kulturní dědictví, hudba, literatura, folklór a podobně,“ vysvětluje Irena Dubail.

Jak poslouchat Rádio Klaun

- Již zveřejněné i následující díly Rádia Klaun si může poslechnout kdokoliv, a to na webových stránkách zdravotniklaun, nebo na podcastových platformách: Spotify, Apple podcasts, Youradio Talk a na Google Podcasts.
- Pokud někteří posluchači potřebují technickou podporu, jistě jim rád pomůže někdo mladší nebo zdatnější z rodiny, přátelé, nebo aktivizační a sociální pracovníci v domovech pro seniory.