Lidé by si měli dát velký pozor. Zabíjí nás blahobyt, varují odborníci

Civilizační chronická onemocnění mají obvykle dlouhý průběh a život s nimi nebývá radostný. Většinou jsou výsledkem řady faktorů, včetně genetiky či vlivu prostředí.

Mezi nejčastější patří kardiovaskulární nemoci jako infarkty a mrtvice, rakovina, chronická respirační onemocnění jako atma nebo chronická obstrukční plicní nemoc, cukrovka, Alzheimerova choroba, revmatoidní artritida, deprese, obezita a mnoho dalších. Nemoci se nevyhýbají ani mladším lidem a je alarmující, že každoročně způsobí smrt 41 milionů lidí (z 55 milionů úmrtí v roce 2019), mnohdy předčasnou.

Na barvě léků záleží. Pravidla jsou velmi zajímavá

Vzhledem k označení „civilizační“ je jasné, že náš způsob života je hlavním důvodem jejich vzniku. Právě proto bychom se měli zastavit a zjistit, co v životě můžeme změnit, abychom těmto nemocem a předčasným úmrtím předešli.

„Máme vědecké důkazy, že rozvoji metabolických a kardiovaskulárních onemocnění lze předcházet, a tak lze většinu souvisejících úmrtí podstatně odložit,“ podotýká kardiolog Michal Vráblík. „Samozřejmě nesměřujeme k nesmrtelnosti, ale prodloužení délky života ve zdraví je jednoznačně aktuální cíl.“

Co vlastně chceme

Jak prožít život ve zdraví, nám může zodpovědět například „nauka o životě“ neboli ájurvéda, nejstarší celistvá lékařská nauka o zásadách zdravého způsobu života. Ájurvéda nám ukazuje, jak žít v harmonii se sebou samým a prostředím.

„Abychom měli šanci činit pro sebe ty správné volby, potřebujeme vědět, jak fungují věci kolem nás i my samotní. To se zdá být jednoduché, ale ztratili jsme přirozené návyky, které podporují přirozené fungování těla.

Nevíme, kdy a zda máme hlad, nechodíme spát v čase, kdy si o to tělo říká, nerozeznáváme chutě vyjadřující potřebu něco si v těle doplnit, na rozdíl od mysli či jazyka toužící po něčem, co jsme někde viděli,“ objasňuje lékařka Martina Zisková, která vystudovala 1. lékařskou fakultu Karlovy Univerzity v Praze a posléze se seznámila s ájurvédou. Od té už neupustila, studovala ji v mnoha zemích, až ji nakonec začala šířit i v České republice.

„Ájurvéda jako systém sebepéče nás učí tyto základní dovednosti. Navíc nám pomáhá vybrat to žádoucí pro sebe, neboť co je dobré pro jednoho člověka, je nevhodné, či dokonce škodlivé pro jiného. Může se zdát, že všichni fungujeme stejně, ale každý jsme originál a máme jiné potřeby. To se týká mysli, pocitů a tím pádem i vnitřního chemického prostředí těla,“ dodává lékařka.

Máme se až moc dobře

Civilizační nemoci se pomalu šíří od chvíle, kdy začala industriální revoluce. „Jedná se o nemoci z nadbytku, zejména stravy bohaté na bílkoviny a cukry. Když k tomu přidáme nekvalitní tuky, máme zaděláno na laicky řečeno ‚ucpání organismu‘ nestrávenými těžkými látkami. Ty stojí v cestě dobrému trávení a vstřebávání živin,“ říká lékařka Zisková.

Hledají se dobří lidé od kosti. Kvůli covidu spadly počty dárců kostní dřeně

Jednoduše se jedná o začarovaný kruh – nekvalitní potraviny obsahují tělu nepřirozené látky, které jen těžko stráví. Zároveň žijeme tak, že naše schopnost trávit je velmi oslabená, a oba tyto faktory v kombinaci dávají vzniknout nečistotám v těle. Ty časem přecházejí v nemoci. Jak tedy vybudovat zdravě fungující trávicí systém?

Trávení je priorita

Zásadní je pravidelný denní režim. V něm hraje klíčovou roli čas oběda, čas spánku (od něj se odvíjí čas ranního vstávání) a vhodný poměr odpočinku a fyzické aktivity.

„Nejdůležitější není, co jíme. Na prvním místě je síla trávicího ohně, která ukazuje, jak to, co jíme, bude stráveno a přeměněno na živiny a energii. Zásadní jsou v procesu zažívání tři faktory: jak jíst, kdy jíst a co jíst. Dobré trávení podporuje způsob, jakým způsobem jíme a v jakém prostředí. Vyžaduje klid, prostor, úplné soustředění na jídlo. Teprve poté přichází na řadu to, co jíme,“ vysvětluje Zisková.

Pokud bude trávicí systém dobře fungovat, stráví občas i ne úplně vhodnou stravu. Pokud nebude dostatečně silný, ani tu nevhodnější stravu nebude schopen přeměnit na kvalitní energii pro tělo. Většina lidí ovšem u jídla řeší pracovní věci, sleduje televizi, telefonuje, jí ve spěchu, a tohle všechno vede k narušenému zažívání a tvorbě toxinů, které tělo nedokáže zpracovat.

Prevence infarktu?

Mezi nejčastější příčinu úmrtí patří nejen v Česku kardiovaskulární nemoci. Jsou specifické tím, že kromě fyzických faktorů na ně má silný vliv psychika. „Můj tatínek málem zemřel na rozsáhlý infarkt v pětačtyřiceti letech. Celá jeho rodina je geneticky zatížená na kardiovaskulární choroby, všichni jeho bratři na ně zemřeli předčasně. Já jsem zdědila tuto tendenci, nicméně to neznamená, že se musí projevit,“ podotýká Martina Zisková.

S tím souhlasí i kardiolog Michal Vráblík. „Genetika podmiňuje rozvoj prakticky všech onemocnění, v průměru to u častých civilizačních chorob můžeme odhadnout na 50% podíl faktorů vrozených a druhá polovina potom připadá na faktory našeho životního stylu a prostředí.

Je však důležité říct, že kromě genů se v rodinách dědí také kuchařka, takže konkrétní podíl genetických faktorů může být dost různý. V každém případě platí, že dědíme většinou vlohu a nikoli samo onemocnění. Vloha se uplatní jenom v případě, že jí dáme šanci. A jsme opět u životního stylu…“ dodává Vráblík.

Krotitel metastáz. Mladý Čech je velkou nadějí pro nemocné rakovinou

„Když jsem žila v Nizozemsku, černá kronika v novinách vždy oznamovala náhlý skon padesátníků právě na infarkty či mrtvice,“ krčí rameny lékařka a zdůrazňuje, že právě životní styl v Nizozemsku obsahuje nejenom vysoké množství kávy, alkoholu, masa a sýrů, ale i mnoho profesního stresu, který působí toxicky právě na srdce či oběhový systém.

„Srdce je velmi delikátní orgán, který má podle jógové a ájurvédské teorie daný počet stahů za život. Když žijeme příliš rychle a intenzivně, vyčerpáme danou životní kapacitu předčasně,“ upozorňuje Zisková.

Nemusíme být nemocní

Nejvíce lidem podle doktorky Ziskové pomůže uvědomění, že nemusí trávit život v chronické nemoci. Všichni máme možnost a volbu, čímž ovlivňujeme, jak budeme žít. „Naše volby ovlivňují kvalitu života daleko víc, než si uvědomujeme. Na to ale potřebujeme zkušenosti. Dále to obvykle vyžaduje disciplínu a vytrvalost, něco, co většině lidí chybí.

Pokud hledáme rychlé, lehké, bezbolestné řešení, najdeme ho obvykle v komerčním sektoru. Trvalé přirozené řešení vždy vyžaduje naši aktivní participaci. Změna životního stylu vyžaduje úsilí,“ uzavírá lékařka.