Na nabídku mladá žena kývla a považovala ji za šťastnou náhodu. Už několik dní po nástupu do zaměstnání se ale z jejího nového „životního startu“ stala noční můra.

Šéf se ji totiž přímo na pracovišti snažil osahávat. Když jeho opakované nabídky k nezávaznému flirtu rezolutně odmítla, obvinil ji z okrádání zákazníků a ukončil s ní pracovní poměr.

„Všechno začalo úplně nevinně. Myslela jsem si, jak skvělou se mi podařilo získat práci. Můj nový zaměstnavatel mě oslovil na ulici v Přerově a tvrdil, že se hodím do jeho nové restaurace. Mám prý podpatky a minisukni. Dokonce mi nabídl nocleh, abych nemusela dojíždět do práce z Přerova,“ popsala žena, která je matkou čtyřletého syna.

Už dva dny po nástupu do práce se ale její sen o slibné kariéře změnil v horor. „Šéf mě zatáhl do skladu a začal osahávat. Pochopila jsem, že mu o práci servírky vůbec nešlo. Když jsem se bránila a řekla, že o to nestojím, protože mám přítele, začal na mě být velmi nepříjemný. Jeho chování se úplně změnilo. Nejprve mě obvinil, že jsem ošidila zákazníka. Pak zase tvrdil, že se mu ztratily cigarety a prodávám alkohol nezletilým. Nakonec mi naznačil, abych už do práce nechodila a nedal mi ani plat, který sliboval,“ líčí mladá žena.

Ta měla v důsledku tohoto zážitku delší dobu psychické i zdravotní problémy. „Nejde mi o pomstu. Vím, že je to těžké dokázat, protože chybí svědci. Nechci jen, aby bylo takových obětí jako já více,“ vysvětluje žena, proč se s tak choulostivou záležitostí svěřila.

A psychologové její obavy potvrzují: proti sexuálnímu harašení jsou ženy často zcela bezbranné. Chybí jim totiž důkazy v podobě svědeckých výpovědí a bojovat za těžko prokazatelnou pravdu je vyčerpávající a mnohdy zbytečné. V podobných sporech totiž často není nikdo vítěz.

„Pravdy můžou být vnímány relativně. Poškozené ženy by tedy měly zvážit, zda jim psychická újma stojí za to dobrat se takové pravdy. Asi nejlepší je řešit situaci odchodem ze zaměstnání, protože záchrana duševního zdraví by měla být pro člověka na prvním místě. Odchod z pracoviště přitom není útěk,“ radí přerovská psycholožka Darina Skokanová.

V každém případě by se ale podle jejích slov oběť sexuálního harašení, která cítí příkoří, měla obrátit na právníka. „Každý advokát, který se zabývá trestním právem, se s takovým případem čas od času setká,“ potvrdil známý přerovský advokát Jaroslav Tomaník.

Ne každá žaloba se ale podle právníků dostane až k soudu. „Za poslední období si projednávání takového případu v soudní síni nevybavuji, “ uvedl přerovský soudce Jiří Barbořík, který se zabývá trestním právem.

Podle jeho slov mají oběti sexuálního obtěžování několik možností. Mohou podat buď žalobu v trestně – právní linii, nebo řešit spor občansko – právní cestou – tedy žalobou na ochranu osobnosti. V případě, že pletky na pracovišti končí výpovědí zaměstnance, je možné podat i žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru a dožadovat se finanční náhrady.

Ve vyhrocených sporech může být takové jednání posuzováno i jako vydírání nebo útisk. „Za vydírání přitom pachateli hrozí až tři roky vězení,“ upřesnil soudce Barbořík.