Právě ti mají totiž podle předsedkyně zdejšího soudu Táni Šimečkové největší zásluhu na tom, že je v soudní síni dostatek přísedících laiků.

V Přerově připadne na sedmnáct soudců téměř šedesát soudců z lidu. Toto číslo je podle Šimečkové povzbudivé.

„O práci mají zájem zejména lidé v důchodovém věku, kteří jsou velmi aktivní a spolehliví. Jejich výhodou je, že nemají zaměstnání na hlavní úvazek a mohou se činnosti věnovat naplno, “ řekla předsedkyně soudu.

Soudci z lidu podle jejích slov působí jako přísedící v trestním řízení ve věcech, u nichž hrozí odnětí svobody na více než 5 let.

„Jedná se hlavně o loupeže, ublížení na zdraví s těžkou újmou, podvody, při kterých je škoda vyšší než 500 tisíc korun, dále pak případy pohlavního zneužívání a znásilnění,“ vyjmenovala Táňa Šimečková.

V civilních sporech se účastní pouze pracovně právních sporů, které ale tvoří minimum projednávaných případů. O tom, kdo může působit v roli přísedícího, rozhodují obecní zastupitelé. Podmínky pro vykonávání této činnosti pevně stanovuje Zákon o soudech a soudcích.

Podle něj vybírají přísedícího příslušného Okresního soudu zastupitelstva jednotlivých obcí. Kandidáty na tento post navrhují členové zastupitelstva, a ti si také k jednotlivým zájemcům vyžádají vyjádření předsedy soudu.

„O počtech přísedících rozhoduje předseda soudu,“ přiblížila standardní postup Šimečková. Podle jejího názoru se pro tuto práci nejlépe hodí právě lidé v důchodovém věku, kteří jsou flexibilní, mají dostatek volného času a jsou kdykoliv k dosažení.

Mnohé spory se totiž vlečou i delší dobu. „Bohužel se někdy stává i to, že v důsledku některých náročných kauz přicházíme o své nejlepší přísedící,“ řekla soudkyně. Takovým případem bylo například projednávání kauzy bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína, kvůli němuž odešli od přerovského soudu dokonce dva přísedící.

Letité zkušenosti s prací soudce z lidu má třeba osmasedmdesátiletý Pravdomil Kadlas z Lipníka, který na soudu v Přerově působí už šestnáctým rokem.

Aktivní důchodce v minulosti pracoval jako vědecký pracovník v oboru chemické technologie. „Práce přísedícího mě baví a neustále obohacuje. Můžu tak alespoň smysluplně strávit důchod a být nějak prospěšný a užitečný. Navíc jsem po roce 1968 z politických důvodů nemohl pracovat na jiné než podnikové úrovni, takže jsem rád, že se podílím na prosazování práva,“ vysvětluje Kadlas.

Ten v roli přísedícího laika na soudu doslova trhá rekordy. Namísto obvyklého počtu dvaceti soudních líčení jich totiž v průměru ročně zvládne až čtyřicet.

„Nejvíce jich bylo v roce 2000, kdy jsem byl přísedícím u sedmdesáti líčení,“ líčí senior. Podle jeho slov patří k nejzajímavějším případy, které se projednávají delší dobu.

„Takovým byla třeba kauza sériových krádeží, kterých se dopouštělo několik lumpů z Přerova a okolí. Muži rozkrádali majetek a spor s nimi se vlekl dva roky. Jeden z pachatelů dokonce okradl vlastní matku o 650 tisíc korun,“ popsal případ senior.

Pachatelé byli nakonec za své činy odsouzeni, což Pravdomil Kadlas považuje za vítězství.