Miloši Jakoubkovi se náklaďáky líbily odedávna, a kdyžmutetička za hlubokého socialismu přinesla z Tuzexu model lesklé cisterny, hošík už na nic jiného nemyslel, než jak bude v dospělosti drandit po silnicích za volantem takového vozu.
A na rozdíl od mnoha jiných, kteří v dětství sní o dráze kosmonauta či náčelníka Apačů, se mu jeho dětské přání také vyplnilo. Ve třiceti se spokojeně projížděl po celé Moravě coby řidič firemní cisterny jedné mlékárenské firmy.
Byl pyšný na to, jak hezky má svůj stroj naleštěný a jak elegantně za volantem vypadá. Idylka skončila jednoho podzimního odpoledne, když sjížděl z jesenických kopců dolů do údolí.
Vzhledem k tomu, že si Miloš, navýsost se sebou spokojený, bezstarostně pohvizdoval ještě ve chvíli, kdy rychle míjel značku, varující před ostrými zatáčkami, dal se čekat průšvih.Ataky že přišel.
Cisterna, plná kvalitního mléka z horských pastvin, jak by jistě konstatovalo reklamní oddělení Milošovy mlékárny, se prvními dvěma ostrými zatáčkami prohnala ještě po vozovce, ve třetí zatáčce už ale Miloš stačil jen vyděšeně valit oči na to, jak proráží svodidlo a míří s mnohatunovým vozem do lesního zátiší.
Ačkoliv to vypadalo neuvěřitelně, Milošovi se za volantem v příkopě celkem nic nestalo. Zato bezmála dvacet tisíc litrů toho nejlepšího mléka se nezadržitelně valilo do koryta lesního potůčku…
U soudu pak Miloš Jakoubek přišel na dva roky o řidičský průkaz a dostal půlroční trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na rok. Mimoto ztratil práci a milovanou cisternu. Aby toho nebylo málo, dodneška splácí ony hektolitry horského mléka…
PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z HRANICKA
