„Hornický stav budiž velebený, hornický stav, to je naše slast…“ zní na takzvané ohlubni hymna „synů všech dolů a všech bání“. Vzhledem k epidemiologické situaci jich je ovšem přítomno jen málo – nechybí ani několik dam – a zpod respirátorů je zřejmé, že většina z nich zpívá také.

Poté darkovský závodní (báňský inženýr řídící hornickou činnost) Milan Andrýsek velí narážečům obsluhujícím těžní zařízení spustit čtyřetážovou klec na desáté patro. Jejíž rychlost se blíží volnému pádu, takže za chvíli zarachotí branky v náraží (kde se nastupuje i vystupuje, nakládá i vykládá).

Důl Karviná a Důl ČSA.
Doly ČSA a Darkov na Karvinsku končí. Fungovaly přes 160 let. Podívejte se

„Pane závodní, právě byl vytěžen poslední vůz uhlí Dolu Darkov z porubu 240 401!“ ohlašují Rostislav Riedl s Ladislavem Valíčkem. První je zástupcem vedoucího rubáňového úseku, druhý hlavním předákem kolektivu kopajícího historicky poslední blok na šachtě, která existuje od roku 1982.

Důl Darkov sám o sobě potvrzuje těžbu 53 931 900 tun uhlí. Ale v rámci skupinového Dolu Darkov činí od roku 1854 produkce těžko představitelných 309 975 tisíc tun uhlí! Svého času pod něho patří rovněž šachty Gabriela, Hohenegger (1. Máj), Austria (Barbora) a Suchá – Stonava (9. květen).

Zvláštní ticho

„V podzemí panuje zvláštní ticho,“ popisuje své pocity při fárání po zmlknutí dobývacího komplexu Vanda Staňková, předsedkyně představenstva těžební společnosti OKD. Využívá této symbolické chvíle, děkuje všem „Darkovákům“ od havířů, přes úpraváře až po koupeláře a kancelářské síly.

„Představme si alespoň šestatřicet milionů důlních vozíků s uhlím v řadě za sebou, přes sedmapadesát tisíc kilometrů dlouhý vláček okolo celé zeměkoule a ještě dále,“ komentuje Staňková celkovou těžbu Dolu Darkov. Šachtu nyní čeká převedení pod státní podnik DIAMO a postupná likvidace.

Horníci v dole OKD. Ilustrační snímek.
Zaměstnanci dolů přešli pod Diamo. Hned poté dostávají výpovědi

„Jen o nás dvou to není, havířina je kolektivní robota…“ konstatují Riedl s Valíčkem po vyvezení posledního vozíku. Cítí samozřejmě – stejně jako hornická veřejnost – jistý sentiment, ale ve své práci pokračují dále. Čeká je totiž dobývání nových bloků na Dole ČSM ve Stonavě, posledního v OKD.

„Měli jsme čtyři stupně výkonnosti: Chlop je dobrý, lepší, nejlepší a z Darkova,“ poznamenává David Hájek, někdejší pamětník chlapů z Hoheneggera, bývalý pracovník na Barboře, Gabrieli, závodní na Darkově a současný výrobní ředitel OKD. Na závěr vzdává šachtě hold: „Darkovu třikrát Zdař Bůh!“