Peníze na důchody si vláda vezme i od brigádníků. Budou platit pojistné

Reforma penzijního systému by měla nově dopadnout také na na lidi přivydělávající si na dohodu o provedení práce (DPP). Pokud za takovou práci od zaměstnavatele dostávají méně než deset tisíc korun měsíčně, nemusí z výdělku platit daně. „Státu tak uchází vysoké objemy pojistného a někteří pracovníci na dohody pak nezískávají potřebnou pojištěnou dobu pro nárok na důchod,“ vysvětlili úředníci smysl změn v jejich návrhu.

Podle ministerstva práce si v posledních letech lidé pracující na DPP ročně dohromady vydělají přes 50 miliard korun. „Tvoří to asi tři procenta mzdových příjmů. Pojistné je ovšem odváděno z méně než deseti procent těchto příjmů,“ uvedla mluvčí resortu Eva Davidová.

Šetříte málo. Důchodci přijdou o příspěvek na spoření, ostatní musí zvýšit vklad

Desetitisícový limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele by i po změně pravidel měl zůstat zachován. Pokud pracovník využívá více takových dohod od několika zaměstnavatelů, může si celkem za měsíc vydělat víc peněz než běžný zaměstnanec. To by však už nově nemělo být možné.

Zaměstnavatelé totiž budou povinni hlásit všechny zaměstnance pracující na DPP České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta z hlášení zjistí, kdy lidé dohody nevyužívají jen k doplňkovému příjmu. Potom také od nich bude požadovat zaplacení pojistného.

Dohoda o provedení práce. Co všechno je třeba znát:

O konkrétní podobě změn zatím ještě není rozhodnuto. Podle návrhu úředníků by měla být rozhodná částka pro účast na sociálním pojištění pro DPP u jednoho zaměstnavatele nastavena od výdělku ve výši 25 procent průměrné mzdy výše.

„To by aktuálně odpovídalo současnému limitu 10 tisíc korun,“ potvrdila daňová specialistka společnosti KODAP Jana Janoušková. V případě dohod s různými zaměstnavateli by se pojištění počítalo od výše 40 procent průměrné mzdy, nyní tedy zhruba od 16 100 korun.

Odboráři změnu chválí, firmy ne

Přitvrzení pravidel pro pracující na dohodu vítají odboráři. „Nejsme sice pro zrušení dohod a je dobře, aby existovaly, ale rozhodně tam nesmí vzniknout motivace, aby někdo obcházel klasický pracovní poměr a nahrazoval jej dohodami,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukazuje na to, že se zaměstnavatelé takto snaží obcházet zákon a neplatit sociální pojištění. „Takže když prvním krokem bude evidence dohod o provedení práce, tak se ta šedá zóna začne okamžitě otevírat,“ ocenil změnu Středula.

Firmám se naopak tato úprava pravidel nelíbí. „Už na první pohled je jasné, že návrh přinese značný nárůst administrativy nejenom na straně zaměstnavatelů, ale i pro ČSSZ,“ konstatovala ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kužvartová.

Při žádosti o důchod ubude papírování. Totožnost potvrdí banky elektronicky

Komplikace změn pro ČSSZ i firmy si ovšem uvědomují i předkladatelé návrhu. „V rámci připravovaného návrhu legislativních změn je účinnost navržena k 1. červenci 2024, a to z důvodu dostatečného prostoru na přípravu zaměstnavatelů a informačních systémů České správy sociálního zabezpečení,“ uvedla mluvčí ministerstva Davidová.

Zaměstnavatelé se obávají, že jim nová úprava navíc zamotá hlavu v otázce plánování mzdových nákladů. „Nyní firmy naprosto přesně vědí, v jakém rozsahu a za jakou odměnu smlouvu uzavírají. V tomto systému to nebudou moci předvídat,“ tvrdí Kužvartová.

Není si ostatně jistá ani tím, zda nová úprava skutečně přinese do státního rozpočtu více peněz. Nelze podle ní dokonce vyloučit ani to, že se více budou využívat jiné druhy smluv, které budou bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění. „V některých případech může dojít i k přesunu do nynějška legálních a zdaněných DPP do šedé ekonomiky,“ podotkla Kužvartová.

Změny v penzích jsou ve sněmovně před schvalováním. Debata trvala osm hodin

Ještě odmítavěji se k návrhu staví šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „Považuji to od státu za drzost, když sám špatně hospodaří a na sobě nijak nešetří, naopak rozhazuje peníze jako ožralý námořník,“ zkritizoval úředníky Bábek. Podnikatelé se však podle něj s další byrokracií vyrovnají, byť nechtíce a se zaťatými zuby. „My zvládneme všechno, jsme odolní a pružní. I když pro stát hrajeme roli jakéhosi pařezu, na kterém si může štípat, co chce, tak i tohle vydržíme,“ prohlásil.

Větší sociální jistoty

Opačně ale vidí věc ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Maialeh. Dohody o provedení práce se podle něj už v Česku často nevyužívají jen k občasnému přivýdělku. Zaměstnavatelé je kvůli úsporám využívají takovým způsobem, který vede pracovníky ke ztrátě finančních i sociálních jistot daných regulérním pracovním poměrem.

„Rovněž stát tratí v důsledku nižších příjmů z odvodů pojistného, což má v konečném důsledku další negativní dopady na důchody ‚dohodářů‘,“ připomněl Maialeh. „Úprava režimu dohod je zcela na místě a povinnost jejich hlášení zaměstnavateli vítám,“ dodal.