Odborník na extrémismus Miroslav Mareš.Zdroj: muni.czV pondělí večer byla Vídeň svědkem teroristického útoku dvacetiletého Rakušana, jehož rodiče jsou původem ze Severní Makedonie. Zavraždil čtyři občany, další leží v nemocnici. Stalo se to nedaleko českých hranic. Je to důvod k větším obavám?
Nebyl to první útok v rakouském hlavním městě, již dříve tam teroristé pobodali několik lidí. Vídeň byla významným zdrojem a přestupním centrem bojovníků, kteří před několika lety odjížděli válčit do Islámského státu.

Pondělní agrese ovšem měla větší rozměry a navíc byla zaměřena na předzahrádky, na pokojné obyvatele Vídně. K podobným útokům došlo i v Německu, tedy také nedaleko našich hranic, v tomto ohledu bohužel nejsme izolováni.

Vídeň je ale přece jen takřka na dostřel. Spousta Čechů tam jezdí na proslulé vánoční trhy.
To máte pravdu, zvláště obyvatele Moravy to hodně zasáhlo. Řada z nich po dlouhé době zase napjatě sledovala vídeňskou televizi, na jejímž druhém programu běželo speciální vysílání. Nejde jen o vánoční trhy, ale spousta lidí jezdí do Vídně pracovat, máme hodně pendlerů z Jihomoravského kraje.

Vše o teroristickém útoku ve Vídni čtěte ZDE

Je to tragická věc, ale nespadla z čistého nebe. Ve Vídni dlouhodobě probíhaly radikalizační procesy, byly tam velmi problematické mešity s radikálními kazateli. Zejména bosenští kazatelé byli velmi militantní. Z tohoto pohledu to tedy nebylo až tak překvapivé, ale přišlo to ve chvíli, kdy byl ve středoevropském prostoru v tomto směru rok a půl klid. Teď to vypadá na další vlnu.

A nejen ve Vídni. V Paříži došlo ke dvěma brutálním vraždám křesťanů, pondělní útok se udál nedaleko synagogy. S vojenskou porážkou Islámského státu klid tedy nenastal, byť aktuální události mají spíš kořeny ve frustraci druhé či třetí generace imigrantů. Proč si s nimi západoevropské státy nevědí rady?
Je to tak. V řadě těchto zemí vznikají tzv. paralelní společnosti, jejichž členové se nechtějí řídit západními zákony, ale prosazují vlastní normy často vázané na dogmatický výklad práva šaría. Nesouhlasí s tím, jak Západ přistupuje ke svobodě jednotlivce, k ženským právům a ke svobodě projevu. To vede k frustraci některých lidí, z nichž se pak mohou stát i teroristé.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dal najevo, že nesmlouvavě zakročí proti štvavým kazatelům, no-go zónám, dělení dětí ve školách. Nepřichází to pozdě, nepromeškala západní společnost správnou chvíli na rozhodný postup?
Bohužel pozdě už je. Obávám se, že no-go zóny, kam se bojí vkročit i policisté, nebude jednoduché odstranit. I z vlastní zkušenosti mohu říct, že to není problém, který by šlo vyřešit rychle a rozhodnutím shora, pokud nemá dojít k masivnímu porušení lidských práv. Určitě je nutné zpřísnit postupy proti islamistickému terorismu a extremismu, ale bude to bolestivé a s nejasným výsledkem.

Vídeňský vrah Kujtim Fejzulai byl loni odsouzen za pokus vycestovat do Sýrie a bojovat za Islámský stát. Záhy byl ale propuštěn. Co se s takovými lidmi v demokratickém právním státě dá dělat, když preventivní vyhoštění nepřipadá v úvahu?
Musí se s nimi i jejich okolím pracovat a pokusit se je odradit od podobných činů. Jednoduché to ale není, neboť někdy své názory získávají ve svých rodinách. Jinak přichází v úvahu jen sledování zpravodajskými službami a případný postih za přípravu trestných činů.

Podobné útoky jsou vodou na mlýn různých extrémně pravicových stran, které to využijí k protimigrační rétorice a proti snaze EU o efektivní azylovou a uprchlickou politiku. Jak se k tomu má evropské společenství postavit?
Evropská unie musí naslouchat všem hlasům, tedy i zemím, které jsou k politice otevřenější migrace kritické. Vidíme také velkou polarizaci v rámci EU. Jsou tu proudy k migraci velmi otevřené a jiné, které prosazují omezování lidských práv a jdou vlastně proti zásadám západní společnosti.

Je nutné tyto názory vyvažovat a dosahovat kompromisu mezi jednotlivými složkami společnosti. Nepochybně této situace využijí pravicově extremistické a populistické síly, které ale řešení většinou nepřinášejí. Musíme také vidět, že obětem vídeňského útoku pomáhali i muslimové, osoby tureckého původu. Nelze všechny lidi s migračním pozadím házet do jednoho teroristického pytle.

Prezident Macron uvedl, že karikatury proroka Mohameda mohou zranit city věřících, ale on jako západní politik nikdy neustoupí od práva na svobodu slova a projevu. Je tady vůbec možná shoda?
Když chce někdo využívat výhod západní společnosti a zapojit se do ní, musí akceptovat její hodnoty. Souhlasím proto s prezidentem Macronem a dokonce si myslím, že svoboda projevu by se v některých oblastech měla ještě rozšiřovat, v žádném případě omezovat.