O životní prostředí se zajímá asi tři roky, ale aktivně se zapojuje až do akcí právě Poslední generace, tedy mezinárodní organizace, která si vzala za cíl aktivně bojovat za ochranu života na Zemi. „Souhlasím s jejími názory a když jsem na twitteru viděl reakce na ty pochody, řekl jsem si, že se přidám také. Anarchie v dopravě mě hodně štve,“ vysvětluje svoje pohnutky muž, který se považuje za levicového progresivistu.

Překvapuje ho, že počínání Poslední generace veřejnost vnímá jako velmi agresivní aktivismus, když se skupina lidí, mezi nimiž jsou i matky s dětmi, projde hodinu po magistrále. „Asi u dvou akcí musel pochod sám zpomalit, protože byl blokovaný dopravou. Přitom zácpy tam jsou každý den ráno a odpoledne,“ tvrdí Mrázek.

Aktivisté blokující dopravu
Klimatických aktivistů přibývá. Jejich akce budou agresivnější, odhadují experti

Programátor Jan Mrázek je členem hnutí Poslední generaceProgramátor Jan Mrázek je členem hnutí Poslední generaceZdroj: Deník/Janouš Vilém

Poslední generace podle něho neprosazuje plošný třicetikilometrový limit po celé Praze. „Ideální cíl je humanizace města, jeho zklidnění, aby bylo více pro lidi než pro auta. Chceme, aby se třicítka zavedla jako výchozí rychlost, jako je dnes padesátka, ale tam, kde by to dávalo smysl, by byly výjimky. Kde to dává smysl, tam by mohla být padesátka a někde i sedmdesátka,“ přibližuje.

Automobilovou dopravu ve městě úplně nezavrhuje. Sice není držitelem řidičského průkazu, avšak v dohledné době se to chystá napravit. „Nejraději bych jezdil do práce na kole, ale musel bych jezdit po vytížené magistrále nebo po Evropské, kde bych si to rozhodně netroufl. Obdivuji lidi, kteří se toho nebojí,“ přiznává.

Pokud by se česká metropole rozhodla zavést třicetikilometrový limit, nebyla by v Evropě osamocená. Stejnou cestou se před dvěma roky vydala Paříž, usiluje o to řada německých měst, v nichž je rychlost v některých zónách omezena už nyní.

Téma dopravy chce Mrázek se svými kolegy vnést do veřejného prostoru. A to se poměrně daří, i když odezvy často nebývají kladné. V některých zemích podobné protesty vedou dokonce k fyzickým potyčkám mezi aktivisty a řidiči. „To už se děje i u nás, i když v umírněné míře. Třeba před budovou hlavního nádraží přijel někdo na kole a nastříkal protestujícím pepřový sprej do obličeje,“ upozorňuje.

Zdroj: Youtube

S tím, že by se mohl stát i terčem takového útoku, je smířený. „Když si někdo bude chtít vybít zlost tím, že bude potřebovat někoho zmlátit, počítám s tím, že se to může stát a že cílem třeba budu já,“ přemýšlí Mrázek.

Raději barvu na obraz než lepidlo na tělo

Poslední generace další pochody, kterých se zpravidla zúčastňuje padesát nebo šedesát lidí, chystá. Jak daleko by ale při svých protestech Mrázek byl ochotný sám zajít?

„Distancoval bych se od toho, kdyby došlo k ublížení na zdraví někoho, kdo s tím nemá nic společného. Osobně bych se ani nelepil k silnici,“ ujišťuje.

Nicméně nemá problém s akcemi, při kterých aktivisté polijí například obraz v galerii nebo některou památku barvou, přestože sám se jich zatím nezúčastňuje. „Jedná se o lehce omyvatelné barvy. Kdyby ale mělo jít o hůř odstranitelné škody, to by se mi nelíbilo a nedělal bych to,“ vysvětluje.

Aktivisté blokovali dopravu na křižovatkách v Berlíně
Konec spalovacích motorů! Klimatičtí aktivisté zablokovali v Berlíně dopravu

Nyní se například nedaří odstranit oranžovou barvu ze sloupů Braniborské brány v Berlíně, na kterou se v minulých dnech zaměřili právě lidé z Poslední generace. Vedení německé metropole teď požaduje, aby náklady na vyčištění zaplatili samotní aktivisté. Účet podle města přesáhne v přepočtu 850 tisíc korun. Není bez zajímavosti, že protestů v Berlíně se zúčastňují i Češi.