Právě zákon, který přikazuje zveřejnit všechny smlouvy mezi veřejným a soukromým sektorem, považuje za klíčový. I proto, že je srozumitelný.

„Většina legislativy, jež pomáhá modernizovat stát a odstraňovat prostor pro korupci, není úplně snadno pochopitelná. Avšak to, že bude smlouva o městských slavnostech dostupná každému, nebo že bude na jedno kliknutí dohledatelné, kolik stálo obecní auto, je dobře komunikovatelné. Zároveň přínos tohoto opatření byl plošný, neboť dopadlo na každý kraj a obec,“ podtrhuje Karlický.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna
Historik Ladislav Kudrna: Nevěřím, že za minulostí můžeme udělat tlustou čáru

A dodává: „Nejvíce mě těší, že v rozhovorech představitelů byznysu i velmi konzervativních politiků běžně zaznívají odkazy na registr smluv jako na naprostou samozřejmost. Už nemusejí poskytovat informace na vyžádání, protože registr obsahuje vše podstatné a je dostupný každému. Dokazuje to, že ho společnost přijala a vstřebala. To je pro zákon nejlepší vysvědčení.“

Lex Babiš a dotační byznys

Letos doznal změny předpis o střetu zájmů. Podle ní zákonodárci, ministři a prezident nesmějí vlastnit média a pobírat státní dotace, a to ani přes firmy zaparkované ve svěřenském fondu. Je to lex Babiš II?

„V roce 2017 byl bezesporu motivací k rychlému přijetí regulace střetu zájmů v oblasti médií nebo dotací Andrej Babiš. Teď je to trochu posunuté, byť předseda hnutí ANO stále slouží jako signifikantní příklad politika, který je zároveň top byznysmenem. Zákony by ale měly fungovat celospolečensky, ne kvůli jednomu člověku,“ míní právník Karlický.

Prezident Petr Pavel
Pavel podepsal lex Babiš. Zákaz vlastnictví médií politiky bude přísnější

A platí to též o této normě? „Dotace a veřejné zakázky nemohou jít někomu, kdo je napojen na politiky. To je další opatření, které se Rekonstrukci státu povedlo prosadit. Léta totiž bylo možné, aby zakázky získávaly anonymní subjekty. Rozdávaly se kdekomu, aniž by stát tušil, kdo je vlastníkem dané firmy. Nešlo vyloučit, že šlo o nahrávku do vlastní kapsy politika, který o zakázce rozhodoval. V tom by stát, obec či kraj měly být velmi striktní a detailně vědět, kdo je dodavatelem,“ uvádí.

Ucpávat díry a snižovat rizika

Stačí ale k potírání korupce jen kvalitní legislativa?

„Rekonstrukce státu se vždy soustředila na systémovou legislativní změnu, jejíž dopady jsou prokazatelné. Samozřejmě to nestačí. Pokušení zneužít moc je velké a přetrvává. My musíme ucpávat díry, které korupci přímo nahrávají. To může být i zaběhnutý dotační systém. Když někomu dáváme pravomoc rozhodnout o přidělení dotace, principiálně vytváříme prostor pro ovlivnění posuzovatelů. Pokud proces zjednodušíme a svážeme pravidly, riziko snižujeme. Tímto směrem je třeba pokračovat, zaplňovat bílá místa a usekávat chapadélka,“ je přesvědčen Josef Karlický.

Co si myslí o zvyšování počtu politických náměstků a proč by měla být přijata velká novela služebního zákona? Dočtete se v rozhovoru v pátečním Deníku.